Ale né!

153 10 3
                                    

:( jsem na záchodě a brečím. Snažím se myslet pozitivně, ale ono to nějaj nejde... začneme od začátku...

Jdeme s Andy ze školy k ní.

"Už se nemůžu dočkat až budeme u vás!" ohlásila jsem Andy.

"To já taky!"dodala Andy.

"Co vlastně budeme dělat? Já jsem si myslela, že bychom mohli jít do parku na nějaké ty kluky :) "
"To by jsme mohli...ale až po úkolech!!!"

"No jo, no jo mami!" :D

V parku:

"Jee počkej volá mi máma" říkám.

"Ahoj mami co se děje?"

"Ahoj Zuzi, mám špatnou zprávu Maxík dostal infarkt a je v nemocnici. Jedu se za ním podívat, jedeš taky? Ještě nevím jestli to přežije..." ohlásila mi máma s vyděšeným tónem.

"Ale né! Okamžitě jdu domů hned jsem tam!"vyhrkla jsem ze sebe přes všechny slzy v očích.

"Co se děje?"přidala se Andy.

"Promiň Andy, dámskou jízdu si musíme udělat jindy, umírá nám Maxík!"

Učení? Co to je?Kde žijí příběhy. Začni objevovat