2 kapitola co to má znamenat?

26 1 2
                                    

Já tu ségru zabiju ! To musí zpívat tak že to je slyšet přes celý dům? Ale co když už jsem tak brzy vzhůru tak si půjdu aspoň zaběhat. Mému tělu to prospěje.A tak jsem vyběhla z domu cestou, když už jsem byla venku, tak zašla i nakoupit.,, Mamí jsem doma!" Zavolala jsem a položila jsem nákup na stůl. Mamka na mě jenom nechápavě koukala,,jak to,že jsi už vzhůru? A co ten nákup? " ach jo, proč o mě má moje vlastní matka takové předsudky? "A co má byt?" Mamka se jen usmála,, no já jen ,že jsi nikdy nakoupit nebyla a už vůbec ne sama od sebe. A vůbec co jsi dělala venku?Potřebovala jsi záminku ,aby jsi mohla pryč z domu a aby jsi si mohla zapálit, že? " cože? ,,Ale ne, mami já jsem si šla zaběhat, proč mě tak podezíráš?" ,, proč? Protože tě znám a vím, čeho jsi schopná. " čeho jako jsem schopná? ,,Mami já jsem v životě neměla cigaretu v puse! Tak proč tedy, čeho jsem jako podle tebe schopná? " mamka na mě zase civí jak vyoraná myš,,zlatíčko, ty jsi nevzpomínáš kolikrát jsem kvůli tobě musela jít do školy? Kolik průšvihů jsi už udělala? " mamka se na mě dívala zase tím nevěřícím pohledem jako včera. Proč kdykoliv udělám nějakou dobrou věc ,tak mě začne probodávat tímhle nevěřícným pohledem.,,Ale vždyť do školy jsi kvůli me chodila jejom, když jsem měla nějaké soutěže, nebo nějaké předávání cen!"a zase, ten pohled, jestli se na mě bude tak dívat častěji tak jí to tak zůstane. ,,Prosím tě! To že děláš naschvály spolužákům, budiž. To že jsi drzá na učitele, dejme tomu!"teď už po mě mamka křičela,, Ale aspoň z vlastní matky by jsi mohla mít respek a nedělat ze mě blazna!" Teď už měla slzy na krajíčku.,, mami sice nevím co jsem udělala, ale pojďme dnešek začít od začátku. "To my tak někdy děláme, že zapomeneme co se zrovna stalo a začneme od začátku. Vyšlapala jsem shody a potom jsem je znova sešla.,,dobré rano"pozdavila jsem,,dobré rano"odpověděla mamka,,co budeme zítra dělat?"rozhovor zatím probíhá normálně, super,,no nevím co jsi plánuješ, ale zítra jdeš do školy, ja ti omluvenky psat nebudu. "Řekla mamka rázně,,jako mami nechci ti nic říkat, ale nevím s jakým úspěchem se shledá nedělní chození do školy. "Řeknu a uchechtnu se,,no to nemyslíš vážně, řekni, že si ze mě zase děláš srandu?",,o čem to zase mluvíš?",,proč si zase myslíš, že je včerejšek, v sobotu jsem ti to přece vysvětlovala" ,,Co jsi mi včera vysvětlovala? Včera jsme si povídali o výletě a nic víc. "co se to s mamkou dneska děje, je nějaká zmatená . Najednou se ke mě máma otočila upřeně se na mě dívala a oak promluvila,,ty jsi nevymýšlíš, že? "Ja se na mamku podivu stejně pronikavě a pípnu slaboučkým hlasem,,ne" v domě se rozhostilo hrobové ticho, na mámě bylo vidět jak usilovně přemýšlí. Tahle ta situace mě úplně rozrušila . ,,Tohle není normální"řekla mamka,,běž se obléct jedeme"co to mamky vjelo,,a kde?" Ani se jí neodvážuji oponovat, působí jakože už je rozhodnutá a nic jí nepřesvědčí o jiné variantě. ,,to tě zatím nemusí zajímat, neboj v pravý čas se to dozvíš."takhle jsem ji ještě nezažila bylo na ní vidět, že je něčím značně vyvedená z míry. Oblékla jsem se. Mamka mě zatáhla do auta a vyjeli jsme neznámo kam.

život v chaosuKde žijí příběhy. Začni objevovat