Sedíme v autě a já se neodvažuji ani promluvit. Mamka má kamenný výraz. Takhle jsem ji nikdy neviděla, je jako v transu. Po delší době jízdy se přece jenom zmůžu na jednu větu. ,, Kde teda jedeme?"úplně mě ignoruje.,, mami! Mám právo vědět co se děje!"pořád nereaguje. Tak to vzdám a už radši nic neříkám. Po chvíli se na mě máma podívá otevře pusu. Vypadá že mně chce něco říct, ale v poslední chvíli si to rozmyslí a zase se plně soustředí na řízení.Už jedeme docela dlouho, vážně by mě zajímalo, kde má mamka namířeno. Začíná to být podezřelé, jenom doufám, že mě neveze k nějakému psychologovy.Nejednou jsme zastavili. Počkat, kde to jsme? U kauflandu? Co!?,, proč děláš takové tajnosti s tím, že jdeme nakupovat?!"mamka mi neodpoví, ach jo.Vlezli jsme do obchodu a ona se chovala úplně surově. Házela různé věci do košíku. Paštiky, rohlíky, buchty atd. Potom jsme přišli k pokladně a zaplatili. Jsem strašně zmatená. Co má tohle všechno znamenat?Přišli jsme na parkoviště a nastoupili do auta.Mamka za celou dobu neřekla ani slovo. Natartovali jsme a jeli dál. Po delší době se na mě mamka otočila a řekla,, sněs to jídlo a až nebudeš moct tak jsi zbytek dej di kapes, nebo si to někde schovej."a už jen pohohlasem pronesla,,to je to poslední co pro tebe mužů udělat" Jsem tak zmatená, jako jsem ještě nikdy nebyla. Každé druhé větě nerozumím, ale bez řečí se pustím do jídla. Začínám z ní mít totiž strach. Takhle se ke mě ještě nikdy nechovala. Jediné co by mě zajimalo je ta poslední věta- to je to poslední co pro tebe mužů udělat? Ta věta mi pořád zní v hlavě, jak to jako myslela? Ke toho na mě moc. Najednou na mě padne únava, v poslední době jsem čím dál tím vic unavená, a tak usínám.
ČTEŠ
život v chaosu
Fantasyje tady zase jeden nový příběh a je neobyčejný už jenom tím že se tady neobjevuje žádné 1D ,5 SOS ,nebo JB :D. Ale ne, teď už trochu vážněji. Je to příběh jedné holky, které začne v životě dít něco hodně divného až nadpřirozeného. Jelikož sama nemám...
