2.

33 1 0
                                    


Shinso:

Už je sobota, a já musím jet navštívit rodiče. Kdybych nemusel tak nejedu. S rodiči jsme si nikdy nebyly nějak blízcí, ale stejně nemám co dělat tak proč ne.

Je 11:30 a já se rozhodl jít někam najíst. Sice nevím kam, protože se mi úplně moc nikam do nobl restaurace nechce, ale snad najdu něco alespoň trochu normálního.

Nakonec jsem šel na Burger. Přece jenom jsem ho už dost dlouho neměl.

Denki:

Už je dopoledne a já začínám mít hlad. Nechce se mi nic vařit,  tak si zajdu mé oblíbené Burgrarny.(nevím jak se to píše 😭)

Když jsem tam přišel, všiml jsem si toho samého kluka který byl i v kavárně. Hned mě napadlo že bych si s ním mohl popovídat. Ale docela se bojím toho že mě pošle někam. Přece jenom nevypadá na to že by byl nějak společenský. No nic, ta zkoušku nic nedám.

Když jsem si vzal své jídlo hned jsem šel za ním.

D: " Ahoj. Můžu si prisednout?,, optal jsem se.

?: " Em...  Jo, jasně,, odpověděl.

No tak to je první pokrok, jupii.
Ale docela se divím že mi to dovolil.
Po chvilce ticha jsem konečně promluvil.

D: " Ehm... No.. Já jsem Denki Kaminari. Jak se jmenuješ ty?,, zeptal jsem se.

?: " Huh? Jo... Eh.. Já jsem Hitosi Shinso.,, odpověděl a malinko se pousmál.

Takže Shinso jo? Hmhm. Ten jeho úsměv je vážně desivej, ale i roztomilej. Počkat vážně si myslím že má roztomilí úsměv?! Bože nad čím to přemýšlím?! Musím to dostat z hlavy.

D: " Rád tě poznávám Shinso. No... a.. ,, sakra nevím jak pokračovat v konverzaci!!

S: "Huh?,, Shinso se na mě tázavě podíval.

D: " Eh.. Jo.. No.. Ehm.. sakra!,, zaklel jsem potichu.

S: " Děje se něco? Nevypadáš moc dobře,, řekl se starostlivim pohledem.

D: " Ne, ne nic se neděje.. heh.. no jen nevím jak pokračovat v konverzaci.. heh.,, řekl jsem nakonec  a ruku si dal na zátylek.

S: " Em.. aha.,, řekl Shinso.

D: " No.. tak.. co třeba děláš za práci?,, zeptal jsem se nervózně.

S: " Jo no.. dělám ve škole učitele.,, řekl v klidu.

D: " To musí být fajn, bejt mezi dětma ne?,, usmál jsem se.

S: " No není to úplně procházka růžovým sadem, ale zatím se to dá.,, usmál se na zpět.

Takhle jsme si nějakou dobu povídali dokud neřekl že už musí jí.

Shinso:

Když jsem odcházel,  tak jsem si v hlavě promítal naší konverzaci. Bylo to fajn si s někým po dlouhé době takhle popovídat.

'Ten Denki je docela fajn chlapík' pomyslel jsem si. Pak už jsem ale nastupoval do auta a vyrazil na cestu za rodiči.

Když už jsem dorazil, tak jsem šel zaklepat. Jako vždy mi otevřela matka a hned mi skočila kolem krku. Bože jak já tohle nesnáším.

S rodiči jsem si popovídal, a pak už jsme koukali na filmy které máma vybrala. Už se začalo stmívat a já si řekl že už bych asi měl jet domů. Máma samozřejmě trvala na tom že tam přespim, ale mě se moc nechtělo. Nakonec jsme se teda rozloučili a já mohl konečně odtamtud vypadnout.

Když jsem dorazil domů, hned jsem si udělal večeři protože bylo nějak kolem osmé večer.

Po večeři jsem se šel osprchovat, vyčistit zuby, a hned šel spát.  Dnešek byl vyčerpávající. Obzvláště když jsem musel být s rodiči.

______________________________________

No je tu další kapča;)

Doufám že se vám příběh jen takhle pro začátek líbí:-*

Možná ještě dneska vydám další kapitolu, ale ještě uvidím :)

Tak zatím AHOOJ♡

~Andulkaa<3

Nikdy tě nechci ztratit... [ ShinKami]Kde žijí příběhy. Začni objevovat