Nikdy tě nechci ztratit... [ ShinKami]

4.

Kirishima:

Je tu další den, jako vždy 7:00 ráno. Dneska jdu konečně do své nové práce. Bohužel jsem nesehnal jinou než dělat v obchodu s potravinami. Ale co, peníze z toho budou slušný tak není co řešit.

Když jsem konečně došel do onen obchodu tak se hned u mě objevila nějaká žena. " Fuj jsem se lek,, řekl jsem s vykulenýma očima. " Hehe. Omlovám se, nechtěla jsem vás vyděsit,, řekla s úsměvem. " To je v pořádku, jen jsem nečekal že se tu takhle rychle objevíte,, řekl jsem a úsměv jí vrátil. " Ehm. No tak, vy jste asi ten noví pracovník že? Kirishima Ejiro jestli se nepletu,, řekla a usmála se. " Ano,, řekl jsem malinko nervózní. " Dobře tak pojďte za mnou. Nejdříve vám řeknu a ukážu co a jak, a pak můžete začít pracovat. Vždy vám zadám nějakou práci a vy jí musíte udělat. Občas vás dám i k pokladně. Kdyby něco občas bývám na pokladně. Přinejhorším vám dám na mě číslo. Tak teď vám to teda ukážu a můžete se vrhnout do práce,, řekla s milým úsměvem. " Dobře,, odpověděl jsem.

Když jsme skončili tak mě ta paní řekla že mám jít doplnit regály se zeleninou, a pak jít zamést. Já si myslím že pro začátek v pohodě. Když jsem měl vše hotové tak jsem šel za ní aby mi dala další práci. Takhle to bylo do té doby dokud jsme nezavřeli.

Po práci jsem šel domů. po cestě jsem se stavil v kavárně kde pracuje Denki. Hned jsem mu řekl že mám už konečně práci a že to není tak zlé jak jsem si myslel. Chvíli jsme si povídali, a pak se společně vydali domů. 

Denki:

Jako vždy se ráno probudím, udělám hygienu, nasnídám a jdu do práce. Další nudný den. Ale pak se to změnilo. Kolem tak tří odpoledne když končí vyučování na základkách, jsem přišel on, Shinso. Když vešel tak jsem se rozzářil, usmíval jsem se jako sluníčko. když se na mě podíval tak se taky usmál. Ale takovým jiným úsměvem. Ten úsměv ale ještě neznám, byl jiný, nedokážu říct co ten úsměv znamenal. Ale hřál mě u srdíčka.

Když jsem se probral tak jsem šel ke stolu kam si sednul. "Ahoj. Co si dáš?,, zeptal jsem se ho se stálým úsměvem. "Ahoj. Dnes asi jen čaj, a... nějaký dortík.,, řekl a usmál se též. 'Jak já jeho úsměv žeru. Ne jsi v práci uklidni se ksakru!' pomyslel jsem si a radši se už vydal udělat obědnavku. Když jsem mu obědnavku odnes tak jen podekoval, a já šel obsluhovat další lidi.

Byl tam až do večera což mě velice překvapilo. Už bylo 18:20 a já musel zavírat. Řekl jsem mu že už musí odejít, protože budu zavírat. Jen se zved a odešel. Já šel zamést, a pak stírat, a ještě utírat stoly. Jelikož tady toho bylo hodně tak jsem odešel dost pozdě. Asi v 19:30. Byl jsem strašně unavený, a boleli mě dost nohy. Taky není divu když celí den stojím že. No, ale když jsem zamknul a chtěl odejít, tak jsem se dost lekl, protože tam stal Shinso. Jelikož máme stejnou cestu domů tak řekl že mě doprovodí. To jsem samozřejmě byl velice rád.

Celou cestu jsme si povídali o různých věcech. Trochu jsem se zamyslel a přestal vnímat co říká.   ' Hmm Shinso se mi asi začíná líbit. Ten jeho úsměv, jeho vlasy, a ta jeho elegantnost, aahhh. Bože však jsem na holky nemůže se mi líbit kluk! Nebo jo? Agh já jsem se asi zbláznil! Stejně ten pocit že mě více přitahují kl-' "Denki!,,probral mě z myšlenek. " Jo, co?,,zeptal jsem se. " Jsi v pohodě?,, zeptal se na oplatku on mě." Jo jsem jen jsem se zamyslel. hehe,,řekl jsem a dal si ruku na zátylek " Dobře. No tak už jsme u tebe. Taak já už p-,, nestihl ani doříct větu, přičemž už odcházel, jsem ho přerušil a on se zastavil v chůzi." Počkej! Nechceš jít dovnitř?,, " No ehm, jo klidně,,řekl a mile se usmál. 'Ten jeho usměv prostě žeru' pomyslel jsem si.

Shinso:

Když už jsem chtěl odejít, tak mě Denki zastavil s nabídkou jestli nechci jít dovnitř. Samozřejmě mě to překvapilo, ale přijal jsem.' Asi se mi Denky začíná líbit' pomyslel jsem si. Je fakt že už nějakou dobu vím o tom že mě více přitahují kluci, ale myslel jsem si že spíše ten typ klidnějších, ale jak koukám tak to bude spíše typ hyperaktivních. když jsem vešel tak jsem se začal rozhlížet. Menší ale útulný domeček. Je opravdu pěkný. Hned jak vešel i Denki tak mi nabídl jestli nechci čaj, samozřejmě jsem přijal. 

Denki:

Chvíli jsme si se Shinsem povídali, a já se rozhodl vyndat nějaký alkohol z lednice. Šel jsem tedy do kuchyně a vzal tam první vodku která mi přišla pod ruku. Šel jsem zpět za Shinsem a ten na mě samozřejmě koukal překvapeně. " Co takhle si dát něco k pití?,, usmál jem se na něj a položil vodku na stůl, a přisedl si k němu. " No...dlouho jsem nepil, ale klidně,, odpověděl mi. Vzal jsem tedy do ruky flašku, a rozdělal ji. Vzal jsem panáky a každému nalil.

Shinso:

Pili jsme docela dlouho, až to skončilo tím že jsme vypili asi pět flašek nějakýho random alkoholu. byl jsem fakt na mol, ale byla sranda. ' Když se denky směje je fakt roztomilej' pomislel jsem si a podíval se na jeho rty. Tak strašně mě lakalo  je políbit ale zatím jsem se držel. " Denki... ji strašne rozkošnej,, jen tak mi vylítlo z úst a niž by jsem si uvědomil co říkam.

Denki:

Když řekl tu větu okamžitě jsem zčervenal. Usmál jsem se a přiblížil se víc k němu, naše obličeje dělilo jen pár centimetrů. Nakonec naše rty Shinso spojil. Líbali jsme se do té doby dokud nám nedošel vzduch. Odpojili jsme se a ztěžka jsem vydýchávali. Byl jsem rudí jak rak, on se také červenal, ' Je tak krásný když se červená' pomyslel jsem si. Nakonec jsme oba šli spát.

________________________________________________________________________________

Tak a tady to utnu :)

doufám že se vám i tato kapitola líbila:)

Dost dlouho jsem žádnou nevydala, ale pokusím se to napravit, a vydávat každý den:)

Chci psát i další knihy, tak bych byla ráda kdybyste mi napsali jaký ship by vás zajímal:)

KiriBaku

BakuDeku

TodoDeku

TodoBaku

Vyberte si a já začnu psát další:)

 Zatím papa:-*