Část 1

4.9K 316 37
                                    

Zase to utrpení ale alespoň že už to za rok skončí. Jakej mám plán? Jakmile dodělám školu, seženu si práci a vypadnu z baráku. Doma to nemůžu vystát od tý doby, co máma ujíždí na tom svinstvu, to s ní jde z kopce. Hodila jsem si batoh přes záda a vyšla z domu směr autobusová zastávka.

"Helemese kdo dorazil, ona ještě žije"

"Miku vyhrál sem, dej mi prachy, je tady"

Tohle poslouchám každej den, celej den. Vytáhla jsem si sluchátka a zapla BVB přesněji písničku saviour mojí nejoblíbenější.

Po chvíli konečně přijel autobus a já si mohla konečně sednout. Ale to by nebyli oni, kdyby mi cestou nepodkopli nohy. Zvedla jsem se a dosedla na své místečko úplně vzadu, tašku jsem hodila vedle sebe a sledovala ubíhající krajinu kolem sebe.

Můj zrak padnul na starou, bílou budovu. Ano tušíte správně, ŠKOLA. Líným krokem jsem vyšla z autobusu a ještě pomaleji došla do školy.

Přesně jak jsem čekala, každodenní "pozdrav" od spolužáků. Strhla jsem papíry ze skříňky a odhodila je. Vytáhla jsem věci na ájinu a šla do třídy.

Nikdo tu ještě nebyl, jako vždycky. Zalezla jsem si do lavice, až úplně vzadu zrovna mi začla hrát písnička rebel love song jak jinak než od BVB, neberte to tak že bych neposlouchala nic jiného, ale prostě BVB jsou BVB.

A jaký je můj celoživotní sen? Jít na jejich koncert a vidět je všechny na živo.

Když se ozval zvonek znuděně jsem vypla písničky a soustředila se na učitelku, která vedla někoho novýho. Ne ke mně si nikdo sedat nebude ani on sakra.

"Třído tohle je Hunter Heckman" Zaměřila jsem na něj zrak. Mněl havraní vlasy, které mněl vyčesané nahoru, modré oči o trochu tmavší než má Andy, Bílé tričko a černé džíny a na rukou několik náramků.

"posaď se támhle k Elisse" vytrhl mně z mého zírání na Huntera otravný hlas naší třídní. Nechápu její logiku, kam jinam by si asi mněl sednout když nikde jinde není místo.

Sundala jsem svojí tašku ze židle a hodila jí na zem.

"Ahoj" řekl s milým úsměvem, musela jsem uznat, že byl hezkej.

"jo ahoj" řekla jsem po chvíli, protože jsem si až teď uvědomila, že mně pozdravil. Sakra El prober se. Okřikla jsem samu sebe v duchu. Zrak mi padnul na jeho zápěstí mněl tam hrozně moc náramků, takže nebyl vidět ani kousek kůže pod nimi. Nervózně se ošil, asi mu můj pohled nebyl dvakrát nejpříjemnější, a proto jsem radši stočila svůj zrak na učitelku, Která právě něco psala na tabuli. Vytáhla jsem sešit a začala opisovat zápis a přitom si ještě do sešitu kreslila BVB hvězdu. Jo jsem šílenej fanoušek a vím to o sobě, ale pořád lepší být závislý na skupině, než na drogách jako máma. Nahrnuli se mi slzy do očí při pomyšlení na ní, ale úspěšně jsem je zadržela za víčky. Všimla jsem si Huntrova upřeného pohledu a otočila jsem se na něj.

"všechno v pohodě?" Přikývla jsem a odvrátila od něj pohled, ale on na mně pořád koukal. Co mu sakra je?

"proč na mně furt tak zíráš?" Zčervenal a zabodnul pohed do zemně, dokud se mu barva nevrátila do normálu, když pak zvednul pohled, hrál mu na tváři lehce provokativní úsměv. Trošku jsem se lekla, že bude jako všichni ostatní a začne si mně dobírat.

"Proč bych nemohl"

"protože se máš koukat na učitelku a sledovat výklad" s těmito slovy jsem od něj odvrátila pohled a zaměřila ho na tabuli, kde přibyl zápis, který jsem si automaticky začla psát do sešitu.

"učitelka nudná na tebe je lepší pohled" O co mu sakra jde? Rozhodla jsem se jeho poznámku ignorovat a radši se věnoval výkladu učitelky. No dobře ignorovala jsem jí jako asi každej tady. Nenápadně jsem provlíkla jedno sluchátko skrz rukáv mikiny a o tu ruku jsem se opřela, takže jsem mohla krásně poslouchat BVB a učitelka si ničeho nevšimla, ale on jo.

"Co posloucháš?" Jak to mohl sakra poznat

"Učitelku" nad tím se usmál

"Nelži, vím, že tam máš sluchátko taky to tak dělám" Pokrčila jsem rameny a ukázala na hvězdu v sešitě, stejně nebude vědět co je to za skupinu.

"BVB dej mi jedno" řekl se zaujetím. Nevěřícně jsem se na něj podívala, ale sluchátko jsem mu dala. Chvíli přemýšlel jak si ho tam nenápadně dát, ale pak se ke mně přisunul a sluchátko si tam dal. Maskoval to jen rukou, ne rukávem jako já. Naštěstí nám na to učitelka nepřišla a po zvonění mi sluchátko vrátil.

Jakmile se zvednul z lavice nasypaly se na něj ty namyšlený krávy. Protočila jsem nad tím očima a šla se připravit na další hodinu.


您好 (ahoj čínsky :-))

První kapitolka je na světě, doufám že se vám to líbí a aspoň někoho to třeba bude bavit.

Emo life (dokončeno)Kde žijí příběhy. Začni objevovat