Tábor smrti

2.

Po "uvítání" jsem se vrátila do svého pokoje a začala si číst knihu, ale po chvíli mi zase klepali na dveře že je výcvik abychom přežili v přírodě. Jen jsem zakroutila očima a šla ven. Tam už připravovali věci na výcvik. Pak ke mě přišli Matthew s Liamem a začali jsme si všichni povídat. „Proč jsi se vlastně přihlásila na tenhle tábor?" Zeptal se mě Liam „Já se sem nepřihlásila, to moje matka" řekla jsem smutně. „Aha, promiň nechtěl jsem tě rozesmutnit", „ Né vpořádku a proč jste sem šli vy?" zeptala jsem se. „Chtěli jsme nějakou akci, nechtěli jsme trčet doma." Řekl Matthew. „Rodiče moc nadšení nebyli." Uchechtl se Liam a koukl na mě.

Po chvíli povídání začal výcvik. Byl dost těžký, ale naučila jsem se pár triků. Potom už byl čas jít spát, další den jsme měli jít do lesa.

Ráno se mi vůbec nechtělo vstavat ale věděla jsem že musím. Jen jsem si povzdychla a šla si vyčistit zuby a oblíct se. Asi mi to moc dlouho trvalo protože když jsem vyšla ven, nikdo tam nebyl. Pak jsem za sebou uslyšela starý chraptivý hlas, „Jdeš pozdě." přejel mi mráz po zádech, když jsem se otočila, uviděla jsem toho staryho pana s jizvou jak tam kouři. „jídelna je tam, jdi se nasnídat, čeká tě dlouhý den" jen jsem poděkovala a běžela do jídelny, ten chlapek je strašidelný. Vzala jsem si tac i se snídaní a šla si přisednout k Liamovi a Matthewovi. „Dobré ráno ospalče" řekl Matthew s výsměšným výrazem v tváři. Jen jsem protočila panenkami a pustila se do jídla, ani jsem si nevšimla ze na me oba divně koukají. „Vypadá to že tu nekdo ma velkej hlad" rekl Liam. „No a?" Rekla jsem nastvane, ano hltala jsem, ale proc jim to vadi? „To je jedno, ale pry muzeme byt v tom lese byt v tymech, tak me napadlo ze bychom vsichni byli dohromady" rekl Matthew a usmál se na me. Liam se na nej divne koukl, ale neřešila jsem to. „Ok" řekla jsem s plnou pusou jídla. 

Po snídani jsme se měli jít nahlásit jestli budem v tymu či jestli budem sami. Pote nas pustili do lesa, byl ohraničený železnatým drátem a nad vchodem byli veliké digitální hodiny. „Mládeži, máte přesně 3 hodiny na to jít se porozhlédnout po lese a připravit se na boj s vlkama a medvědama." Rekl ten starec a hodiny zacali odpocitavat 3 hodiny. S klukama jsme se dohodli že se rozejdeme a půjdeme hledat samostatně. „co ale budeme dělat se stanem?" zeptal se Liam „Nechala bych ho tady pod stromem a až se vrátíme, postavíme ho." Navrhla jsem a ostatní souhlasili.

Po dvou hodinach hledání jsme se sešli a ukazali jsme si co jsme našli. Matthew jako jediný našel nějaký provaz a nějaké jablka ze stromu co našel. „Super!" Řekla jsem „ale měli bychom začít stavit stan." „Dobře, jdu ho vzit" řekl Liam a mrkl na me. Pak odešel, a ja tam zůstala s Matthewem. „Jakto ze mas červený oči a bílé vlasy?" Zeptala jsem se jen tak. „Jsem albín, moc jich není" řekl a začal koukat na nebe. „Hustý" odpověděla jsem a koukla se taky na nebe. „Myslím že bude pršet" řekl a koukl se na mě znovu. Chystala jsem se odpovědět ale přerušil mě Liam. „Lidi, máme problém, stan tam není a za hodinu vypouští vlky a medvědy." řekl a koukl na nas. „Jak jakože není?! Vždyť tam byl těsně před tím než jsme odešli!" řekl Matthew. „Prostě tam není, zmizel" odpověděl Liam. „Viděl někdo z vás někoho poblíž? Mohl ho vzít." zeptala jsem se s naději v očích. „Ja nikoho neviděl" řekl Liam a kouknul se na Matthewa. „Já viděl Jacka s Elizabethou." řekl Matthew. „A kudy šli?" zeptala jsem se. „Šli smerem ke tomu stromu kde jsme nechali stan" řekl „Ale proč by potřebovali dva stany? Pokud vim tak jsou jen dva." „To nevím ale začíná se stmívat a brzy vypustí vlky." řekl Liam. Jako naschvál začalo pršet, tak jsme se schovali pod stromem a domluvili se ze půjdeme ty dva hledat.

Druhá kapča je tady poufám že se líbí :)