Tom Kaulitz and I

14. kapitola

Je ráno, už jsme v Madridu, je tady nádherně, dnes zase přespáváme v buse, dnes máme poslední koncert a pak jedeme domů, ty dva měsíce strašně rychle utekly.

Na snídani jsme si zašli do kavárny, dnes máme výjimečně koncert odpoledne a ne večer. Když jsme se vrátili do busu, tak jsem se převlékla, jelikož je tady strašně teplé počasí a šli jsme se s Tomem projít. Procházeli jsme se do oběda, našli jsme nějakou restauraci, kde jsme se najedli.

Po obědě jsme se vydali na místo, kde budeme koncertovat, všechno jsme nazvučili a lidi začali přicházet.

Na mě zase dopadla nervozita, ale není tady tolik lidí, takže bych to mohla zvládnout lépe.

Vběhli jsme na pódium a dav lidí začal ječet, udělali jsme fakt dobrou show, musím uznat. Po koncertě jsme zase měli autogramiádu plus ještě meet and greet, vyfotilo se se mnou hodně lidí, což mě znovu překvapilo, že si mě během takové chvilky oblíbilo tolik lidí.

Po autogramiádě jsme se vysprchovali a vyrazili jsme domů, cesta bude trvat dlouho, hodně dlouho. Tohle turné bylo super a hlavně jsem si s klukama užila a budu mít navždy krásné vzpomínky.

Probouzí nás troubení busu. Bože můj, my už jsme tady. ,,Německo, náš domov, už mi to tu celkem chybělo" řekla jsem když jsme vystoupili, Gustav mi pomohl s věcmi do jeho auta. ,,Uvidíme se beruško" řekl Tom a věnoval mi dlouhý polibek ,,Snad jo, napíšeme si" řekla jsem a zavřela dveře od auta.

,,Tak jsme tady, vystupuj" oznámil mi brácha a já vystoupila, pomohl mi se zavazadly do domů ,,Někdy se stav" řekl Gustav a objal mě ,,Ty taky" odpověděla jsem, rozloučili jsme se a Gustav odjel.

⚠️😭💗Tak tady končím tento příběh, děkuju moc za hlasy, a komenty, moc to pro mě znamená, děkuju moc všem co mě podporovali, určitě si přečtěte i další moje příběhy, budu moc ráda💗😭⚠️