Nová kapitola života

14

Nechápal jsem kdo to byl, ten Marek. Ale jak Nat na něj křičela tak to nebyl žádný její kamarád.

T - Nat? Zavolám taxi aby jsme byli co nejdřív na hotelu ano?
N - Děkuju... chci bejt už na hotelu, jinak mi hrábne.

Přijel taxík a Nat mu řekla kam nás má hodit. Seděl jsem u ní a držel za ruku, nic neříkala jen koukala z okna. Věděl jsem že mi to sama neřekne...musím se zeptat Georga, tohle asi nebylo nic lehkého pro ní. Dojeli jsme na hotel, a Nat mně poprosila ať jdu ke klukům nachvilku že chce být sama. Vyhověl jsem jí, stejně jsem tam mířil. Šel jsem ke klukům.

B - Už jste tady?..Tome proč jsi tak skleslí?
T - Georg? Potřebuju abys mi něco řekl o Nat a o jednom klukovi, Marek se jmenuje.
Ge - Co se stalo? Jak o něm víš?

Šel jsem si sednout a vše jsem jim řekl co se stalo. Georg na mě koukal a věděl že tohle musí říct za Nat.

Georgův pohled
Jak mi to vše řekl Tom co se stalo, chtěl jsem ho najít a zabít ho... ale aby byli v obraze tak jim řeknu co se stalo.

Ge- Víš Tome Marek byl Nat letní láska minulé léto. Hrozně si rozuměli, a zapomněla i částečně na ten její hroznej vztah ale to je jedno teď. Rozuměli si, byli stejný a Nat se do něj zakoukala a on do ní taky, ale problém byl že on bydlel daleko a pracoval je od ní 3 roky starší asi. Byl nebo je nevím, psychicky nemocnej ale on si to udělal z drog. Nat to ale bylo jedno, měla ho ráda. Ale jak začala škola tak to s ním šlo z kopce, málem se zabil tak jo zavřeli na 3 týdny do ústavu. A Nat s ním každý den volala minimálně hodinu, dělala mu oporu. Starala se o něj, udělal jí to takhle 2x ještě, ale pak se vzpamatoval. Jenže jak byl daleko od ní tak měl mezi tím pár vztahů, Nat to mrzelo ale ona prostě čekala. Když měla narozeniny v červnu tak jí odvezli dědu do nemocnice, byla z toho špatná. No pak asi o 2 dny později měla oslavu kde byl on, neviděla se strašně dlouho. Takže oba nadšený, ale on se s ní chtěl vyspat jenže ona není na úlety s kamarády. On to "prej" pochopil a netlačil na ní a nechal to, když odjížděl tak jí nenapsal 4 dny. Mezi tím dědovi zjistili rakovinu a nebyl smysl to už léčit kord v jeho věku. Když jí napsal, tak jí napsal že jí nepotřebuje, že si nerozumí atd. Než jí to napsal byla v prdeli, a když jí to napsal tak to bylo už moc..změnila se. Divím se že dala ty závěrečky s takovým tlakem co prožívala. No pak jí umřel děda, a to jí nepomohlo.

Jen jak jsem to vše řekl, kluci koukali s takovým překvapeným výrazem, nechápali jak si tohle během jednoho měsíce mohla prožít.

Gu - A on dělal že se nic nestalo a chtěl si jí namotat? Bože to je takovej idiot.
B - já ho vidět tak ho snad zabiju.
T - Georg? A to asi není vše co si prožila co?
Ge - Ne... pojďte za Nat teď nás potřebuje.

Šli jsme za Nat do pokoje.

Nat pohled
Byla jsem v pokoji a koukala z okna a nic nevnímala. Tekli mi slzy po tváři, najednou někdo zaklepal.

N - Ano?
Přišli kluci, ze starostlivým obličejem. Asi jim Georg řekl tu etapu.
Ge - Nat? Jsi v pohodě?
Jen jak to řekl začala jsem brečet a běžela k němu. Spustila jsem na něj češtinu, v tu chvíli jsem zapomněla němčinu.

N - Já už nemůžu.. Georg ani nevíš jak někdy mám chuť to skončit ale nemůžu. Nechápu jak jsem mohla být tak blbá.
Ge - To bude dobrý..už se nic nestane my tě ochráníme.

Jen mě tam držel v náruči a já mu brečela do hrudi, kluci to tam tak pozorovali a viděla jsem jak Bill měl z toho slzy v očích mně takhle vidět. Hned mě objal a dal pusu na čelo.

B - Nikdy to neskončíš, jsme tu furt a jo rozumím už česky trošku. Ani nevíš jak nás bolí tě takhle vidět.

Kluci k nám přišli a objali mně. Bylo mi líp, trošku jsem se uklidnila.

Ge - je už pozdě.. a zítra je koncert tak my jdem spát. Máš tady Toma, ale kdyby něco tak za mnou přijď a klidně můžeš spát se mnou.
Řekl mi Georg a dal mi pusu na tvář a já ho objala. Děkuju za něj.