Začátek

410 9 0
                                    

Jmenuji se Anne Palmer a jsem z Anglie. Mého otce moc lidí nezná, ale závodil ve formuli 1. Jmenuje se Jonathan Palmer a byl v týmu Williams. Můj bratr Jolyon soutěžil v F1 ale před dvěmi lety byl propuštěn z Renaultu. Další bratr Will jezdil v F4, ale už taky nejezdí.

A tak jsem zbyla já. Jediná co nemá dočinění s Fomulí ani se závoděním. Nemohla jsem.

Vystudovala jsem vysokou školu se zaměřením na mediální studia. Nyní si hledám nějakou slušnou práci, akorát mě všude odmítají. Zatrhla jsem rodičům mi pomoct. Jsem přece už dospělá žena a práci si určitě najdu. Nejsem hloupá! Bohužel po těch pár měsících stále bez práce už mi to leze krkem.

Přišla jsem domů z dalšího pohovoru a našla jsem bratry a tátu v obýváku.

,,Tak co Annie, jak to dopadlo tentokrát?" zeptal se táta.

,,Jak myslíte? Nechtějí zaměstnávat rozmazlenou holku. To mě ani blíže nepoznali. Všude samé předsudky."

,,Annie, už jsem ti říkal, že ti můžu pomoct se někam dostat," odpověděl mi taťka.

,,Já vím, ale myslela jsem si, že něco najdu!"

,,Ségra, nech si pomoct od táty. Třeba tě dostane i do formule."

,,Díky Wille, ale moc se mi to nezdá vzhledem k tomu, co jste mi o tom vykládali."

,,Co tím myslíš?"

,,Že tam s lidmi zachází jako s odpadem."

,,To jsme nikdy neřekli Anne!"

,,Jak myslíte. Tak fajn tati, zkus něco najít."

,,Konečně Annie, najdu ti nějakou dobrou práci."

,,Tak děkuji."

Odebrala jsem se do svého pokoje a projížděla instagram. Moje kamarádka Davina dávala další příspěvek se svým přítelem aka mým bývalým přítelem Alexem. Jsou spolu od roku 2020 a já si stále nikoho nenašla. Aktuálně těm vztahům dávám volný průběh.

Šla jsem do sprchy, abych ze sebe smyla ten pocit neúspěchu. Hned co jsem vyšla z koupelny mě taťka zavolal dolů do kuchyně.

,,Anne, obvolal jsem pár starých známých a půjdeš na pohovor jako moderátorka a mediální tvůrce Formule 1."

,,Cože?!"

,,Ano je to tak!"

,,Kdy a kde je ten pohovor?"

,,Za 2 týdny v Bahrainu. Detaily ještě doladíme, ale slušné ne?"

,,Díky tati."

Dva týdny uplynuly jako voda a já seděla v letadle do Bahrainu. Samozřejmě jsem letěla letadlem mého otce. Přijdu si jako rozmazlený spratek.

Vystoupila jsem na letišti, kde mě čekala sekretářka ředitele FIA. Dojely jsme spolu k hotelu a ona mi dala potřebné informace na zítřejší pohovor. Také mi dala vstupenku do paddocku. Odjela a já se psychicky připravovala na svůj zítřejší výstup.

Když to nepokazím, konečně dostanu pořádnou práci.

Šla jsem se osprchovat, udělat celou skincare, vyčistit zuby a zalehla jsem do postele.

Zítra se ten den musí povést!

NEZAPOMENUTELNÁ ANNEKde žijí příběhy. Začni objevovat