Ta postava mi byla známá. Byl to Jakub.
J:„co je Natali?"
N:„Jakube proč?!" brečela jsem jak malá holka. Sedl si ke mně a objal mě.
J:„copak?"
N:„proč si jí chceš kurva vzít"
J:„miluju ji a ona mě taky, chci s ní být celý život"
N:„Ne!"
J:„jak ne?"
N:„jsi MŮJ! MŮJ velký bráška a nechci ať si už její... Její manžel, nechci ať je moje kamaradka tvoje manželka. Mám tě ráda a nechci o tebe přijít!" Kuba si povzdychl.
J:„udělal bych kvůli tebe cokoliv... Vždycky jsem to říkal a taky tak myslel... Ale až takhle?" vstal a odešel. No skvělé tak teď se na mě vysere úplně. Dominik kolem mě prošel. Nevšímal si mě. Na jednu stranu jsem ráda ale na druhou... Radši nic...
Vstala jsem a odešla do pokoje. Lehla jsem si do postele. Brečela jsem do polštáře dokud jsem neusla.
..........
Probudila jsem se kvůli otevření dveří.
B:„ty svině! Chtěla jsem po tobě vždycky jen tvého bratra! Tys mě nikdy nezajimala a teď nemůžu mít ani ho! Jen kvuli tebe!“ začala po mně pištět. Utekla z mého pokoje ubrečená. Nechapu? Ale dobře. Najednou ke mně přišel Jakub.
N:„co ro bylo?“
J:„říkal jsem ti že kvůli tebe udělám cokoliv “
N:„co si udělal?“
J:„rozešel jsem se s ní... mám tě fakt rád a vždycky u mě budeš na prvním místě“ hned jsem ho objala.
N:„promiň Kubi “
J:„v pohodě“ pousmal se.
Bylo to od něj vážně hezké.
Chvíli jsem se s ním mazlila ale on pak musel jít.
Napila jsem se pití co jsem měla vedle postele. Včera jsem si ho položila k posteli. Chutnalo... Divně.... Hm nebudu to řešit. Odešla jsem do kuchyně a tam jsem si začala dělat snídani. Najednou se mi udělalo zle. Začala se mi točit hlava a všechno mi zčernalo. Ucítila jsem jak jsem spadla na tvrdou zem. Zbytek už si nepamatuju.
Uviděla jsem před sebou Bibi.
B:„myslíš si že jsem ti to neoplatila? Sice už jsem mrtvá... Skočila jsem pod vlak protože mě Jakub opustil ale ty zemřeš semnou. Do toho pití jsem ti něco nasypala “
Najednou zase zmyzla. Začalo mi pištět v uších. Bolela mě hlava a zbytek jsem necítila.
........
Probudila jsem se v neznámu. Vedle mě byl pán v bílém. Jsem v nebi ?
Rychle jsem se snažila něco udělat, aspoň si sednout ale byla jsem na to moc unavená. Pan se na mě podíval docela vyděšeně.
Pán:„v klidu paní Vlčková, lehněte si. Přišla za váma návštěva“
N:„kde to jsem?“
Pán:„v nemocnici, někdo vám hodil do pití silné drogy, vypumpovali jsme vám žaludek“
Pomalu odešel a do dveří vběhl Vlček s Dominikem.
N:„vypadni“ zašeptala jsem z plných plic.
J:„kdo?“
N:„Citta“ Dominik pomalu odcházel
