Betrayal

6.

Kluci si vzali pár lidí a odešli. Ta Katherine neví co jí právě čeká.

Pohled Katherine:

Utíkám co mi nohy stačí abych aspoň opustila toto město a snažím se vyhýbat pohledů lidí. Avšak, jeden kluk mě zaujal. Připadalo mi, že jsem ho už někdy viděla, ale to byla asi jen domněnka. Ten kluk za mnou přišel a já se nemohla pousmát nad tím, jak byl roztomilý.
Měl rozcuchané zrzavé vlasy jako Isabel, hnědé oči jako William a po obličeji pihy. Tipla bych asi 23 let.

„Ahoj, vypadáš vyplašeně, není ti nic?" oslovil mě zrzek.

„Co by se mělo dít?"

„To bys měla vědět ty."

Chvíli jsem s odpovědí čekala, protože jsem nevěděla jestli mu věřit. Nakonec jsem se rozhodla, ale nejdřív jsem se s ním chtěla seznámit.

„Já se jmenuji Katherine a ty?"

„Odpovídat na otázku otázkou je neslušné Katherine, ale zodpovím ji. Mé jméno je Alex. A teď mi na mou otázku odpovíš?"

„Unesli mě mafiáni a mně se povedlo utéct. Volala jsem matce a vše důležité jí řekla. Teď už ale musím jít aby mě nenašli. Měj se Alexi, ahoj." řekla jsem nakonec a rozloučila se s ním.

Pohled Williama:

Nakonec jsem jel s klukama, protože se doma nudím. I když, ne tak úplně s klukama, rozdělili jsme si auta, každý z nás řídil jedno a měl u sebe jednoho bodyguarda.
Každý jel hledat jinam, tohle bylo hodně velké město, takže počítáme s tím že celé prohledání může trvat nejmíň týden, ale vzhledem k tomu že utekla před chvílí a šla pěšky, tak moc daleko nedošla.
Začal jsem potřebovat na záchod, tak jsem zaparkoval a šel si odskočit na benzínce. Když jsem vyšel ze záchodu začal mi zvonit mobil, na obrazovce se mi ukázalo, že mi volá můj bratr Alex. Telefon jsem mu zvedl a začal hovor.

„Co se děje Alexi?"

„Víš jak ti utekla ta holka? Co to kecám, určitě jo. Teď jsem jí potkal a povídal si s ní. Pošlu ti souřadnice."

Alex zavěsil a hned mi na telefon přišli souřadnice kde ji potkal. Bodyguarda jsem zavezl domů a a jel jsem na to místo.
Když jsem tam dojel, zastavil jsem a Alex vlezl do auta.

„Tak, teď jedem aby jsme ji našli." řekl Alex a ukázal mi, kudy odešla.
Chvíli jsme hledali ale nakonec jsme ji našli, zastavil jsem auto a vystoupili jsme. Došli jsme k ní zezadu a vzali jí do auta. Docela se bránila ale nakonec jsme jí tam dostali.

„Sakra proč mě nenecháš být!"

„Katherine, uklidni se."

„Alexi, co tady děláš do pekla ty?"

„Trávím čas se svým bratrem."

Řekl bych že tohle pro ní bylo velkým překvapením.

„Máme i sestru, že Alexi?"

„Jo, řekl bych že jsi ji už potkala, jmenuje se Isabel."

„A kolik vám třem je?"

„Mně je 21 a jsem nejstarší, Isabel je moje dvojče mladší o dvě minuty a Williamovi je 18."

„A co Nick a Lucas?"

„Nickovi je 19 a Lucasovi 20." řekl tentokrát Will.

„Neříkal jsi že vás je šest? Napočítala jsem jen pět."

„Victor dorazí zejtra. Než se zeptáš, je mu 18."

Pohled Katherine:

Další týpek, nevím co je zač, ale asi bude stejný jako jeden s těhle pablbů. Myslím že je Nick ale nejhorší. Doufám že Victor bude normální aspoň trochu.

„A abych nezapomněl Kat, budeš potrestána."

Další kapitola, docela jsem se rozjela s tím psaním. Tak snad se líbí.