Forever together-Expl0ited

Musím jít pryč...

Po tom co jsme dojeli domu,tak jsme se najedli a šli jsme spát. Nemohla jsem spát v posteli, tam kde už Jack nebyl, takže jsem šla spát za dětma do pokoje. Kerolr celou noc probrečela. Na druhý den jsem s dětmi zůstala doma. Nemohla jsem děti pustit jen tak do školy, nevím co by to s něma udělalo. Ale odpoledne musela Kerol jít do výtvarného oboru a já na trénink s holkama. Nick zůstal doma. Bála jsem se o něj, ale na výběr nebylo. Kerol byla doma dřív než obvykle. Když přišla do koupelny uviděla Nica jak skáče do vaný s prodlužkou zapojenou v elektrice.  "Né Nicku, ne!" Pokoušela se Nicka zastavit,ale marně. Nick se málem zabil elektrikou. Naštěstí ho Kerol včas vytáhla, takže se mu nic nestalo. Když jsem přišla domů Kerol mi všechno řekla. U něj jsme našli něco jako dopis na rozloučenou. " smrt táty jsem zavinil já. Musím jít pryč! Skoro mrtvého Nicka jsme odvezli do nemocnice. Po dvou hodinách čekáních na nemocničních židlí došel doktor."Co je s ním bude v pořádku?" vyjekla Kerol"Dobrý den, je mi to líto, ale Nicka musíme dát do komatu..." odpověděl doktor. "Na shledanou" Řekli jsme společně a potřásli jsme si rukou. Doma jsem nespala ani Kerol. Na druhý den jsem si už zrána otevřela lahev vodky a sedla jsem si na gauč a dívala se na rozednívající se New York. Kerol mě našla a hned mi vynadala a sebrala mi poloplnou flašku vodky a vylila ji v tu chvíli jsem myslela, že ji zabiju. Ale chápu, že se o mě bála, ale potřebovala jsem ten stres něčím přepít. "Mami! Děláš si ze mě prdel?! Ještě začni brát drogy a stěhuji se ke Cerrie!" Seřvala mě Kerol. "Kerol, nekřič. Praskne mi hlava!" zamumlala jsem a zavřela oči. " Tobě, že praskne hlava?! Co mám jako dělat já? Musím do školy a ty jdi do práce!" pokračovala Kerol a dřív než odešla a vylila všechen alkohol co máme doma. I zásoby, které jsem měla důkladně schované. Ale můžu vůbec do práce v takovém stavu?