The Way I Loved You (HP, CZ)

𝘐 𝘧𝘦𝘦𝘭 𝘱𝘦𝘳𝘧𝘦𝘤𝘵𝘭𝘺 𝘧𝘪𝘯𝘦... 𝘉𝘶𝘵

Romione je dle mého názoru až trestuhodně podceňovaný ship, který dokonce mnozí nemají rádi. Pro mě jsou nejoblíbenější pár z celé série a s každým přečtením je víc a víc miluju a oceňuju. Jejich vztah se buduje pozvolna, jeho náznaky však můžeme vidět už od prvních knih. Mohla bych napsat celou esej o tom, proč tvoří tak dokonale nedokonalý pár a proč jim zkrátka bylo souzeno být spolu. Ale to by asi moc lidí nebavilo, takže jsem se rozhodla mou lásku vyjádřit povídkou, která je vlastně zároveň tak trochu do mé vlastní výzvy Tři dýně pro Hagrida na téma "Eras Tour - povídka inspirovaná písní od Taylor Swift".

Ron je pro mě velmi speciální postava. Řekla bych téměř moje fiktivní spřízněná duše, takže i proto je tahle povídka pro mě srdcová záležitost. Doufám, že se bude líbit třeba i vám, kdo Romione nebo Rona moc rádi nemáte.

━━━━━━

He is sensible and so incredible
And all my single friends are jealous
He says everything I need to hear, and it's like
I couldn't ask for anything better
He opens up my door and I get into his car
And he says, "You look beautiful tonight"
And I feel perfectly fine

....

He respects my space
And never makes me wait
And he calls exactly when he says he will
He's close to my mother
Talks business with my father
He's charming and endearing
And I'm comfortable

━━━━━━━

20. prosinec, rok 2000, dům Hermioniných rodičů

„Ach, Viktor je opravdu tak okouzlující!“ poznamenala paní Grangerová s širokým úsměvem na tváři, zatímco si dolévala sklenku vína. Před několika minutami Hermiona vyprovodila svého nového přítele před dům a rozloučila se s ním rychlým polibkem. Teď seděla v obývacím pokoji, posazená na gauči a s šálkem horkého čaje poslouchala první dojmy svých rodičů.

„Je to dobře vychovaný mladík,“ souhlasil její otec s pokývnutím. „Řekl mi, že jeho otec vlastní v Bulharsku firmu na výrobu košťat. Fungování kouzelnického podnikání je nesmírně zajímavé. Některé jeho tipy nejspíše využiju pro naši zubní kliniku.“

„A je také nesmírně pozorný! Kdykoliv viděl, že mi došlo víno, hned mi nalil další sklenici,“ pokračovala paní Grangerová.

„Má dobré konexe a vlivné přátele. To může být velmi užitečné, Hermiono!“ nenechal se v adorování nijak zahanbit pan Granger.

„Ano, moc milý chlapec. Ne moc pohledný, ale má v sobě jakési kouzlo... je takový šarmantní.“

„A je to sportovec! Je vidět, že si hlídá, co jí. Nemá příliš rád sladké... říkal jsem, že dobře dělá, na zuby to není nic dobrého.“

„Jsem opravdu ráda, že spolu chodíte, zlatíčko. Samozřejmě, nikdy bych ti nechtěla mluvit do tvého milostného života. Ronalda Weasleyho jsme měli s tatínkem také moc rádi, vždyť víš, ale občas byl poněkud... no, hrubý. To musíš uznat. A ty vtipy, co dělal... jistě, někomu to nejspíš opravdu připadalo vtipné, ale pokud bych měla mluvit za sebe, myslím, že se někdy choval poněkud dětinsky.“

Hermioně při zaznění Ronova jména pomalu sklouzl úsměv z tváře.

„Mami...“ zašeptala ve snaze svou matku zarazit dřív, než se dostane do ráže a začne vyjmenovávat všechny Ronovy stinné stránky.