The Way I Loved You (HP, CZ)

𝘐 𝘯𝘦𝘷𝘦𝘳 𝘬𝘯𝘦𝘸 𝘐 𝘤𝘰𝘶𝘭𝘥 𝘧𝘦𝘦𝘭 𝘵𝘩𝘢𝘵 𝘮𝘶𝘤𝘩

Breaking down and coming undone
It's a roller coaster kind of rush
And I never knew I could feel that much

━━━━━━━

„Přestaň sebou cukat, ty odporná mudlovská šmejdko!“ Bellatrix Lestrangeová ji hrubě chytila za vlasy a táhla ji doprostřed místnosti.

„HERMIONO! HERMIONO! NE!“ slyšela řvát Ronův hlas.

Bellatrix jí věnovala ošklivý úsměv. „Až skončím s tebou, bude na řadě ten krvezrádce. První co udělám bude, že mu vyříznu jazyk. Ten jeho křik je tak otravný. Nemyslíš?“ Zaklonila jí hlavu a druhou rukou jí stiskla krk. Hermiona cítila, jak se celá třese strachem a hrůzou.

Nemohla se nadechnout. Všechno se v ní sevřelo. Jedna myšlenka ji však držela pohromadě. Ne, Rona ne. Musí to vydržet. Ať jí bude dělat cokoliv, musí to vydržet. Ronovi nesmí nic udělat!

„Teď to můžeme udělat buď po dobrém, nebo po zlém, mudlovská šmejdko,“ pokračovala Bellatrix a hodila Hermionu na tvrdou podlahu. Hermiona si přitáhla ruce ke krku a snažila se nadechnout. Plíce ji pálily a v uších jí zvonilo. Sotva si všimla, že Bellatix pokračuje a usmívá se. „Jen mi řekni, drahá, jak jste získali ten meč?“

Hermiona na ni vrhla vzdorný pohled. „Ne.“

Bellatrixin úsměv zmizel. Naklonila se a vlepila Hermioně facku, až upadla. Tvář ji přitom pálila, jako by jí tam někdo přitiskl žhnoucí pohrabáč.

„Už se nebudu ptát slušně, kde jste ho vzali?" zopakovala Bellatrix, její tvář stažená čirým vztekem a šílenstvím.

Hermiona pevně semkla rty k sobě. Otřela si pohmožděnou tvář a vyhrabala se na nohy. „Nic vám neřeknu,“ pravila odhodlaně.

Bellatrix teď vypadala vzteky bez sebe. „Tak ty si chceš hrát na odvážnou, holčičko?“ zasyčela jako had a namířila hůlku přímo na Hermioninu hruď: „Crucio!“

Hermiona padla na záda. Celé její tělo zaplavila čirá agónie. Měla pocit, jako by se jí do těla zabodávaly drobné žhavé nože. Měla pocit, že jí opakovaně praskají kosti. Měla pocit, jako by jí hlava byla drcena pod obrovským, nepřetržitým tlakem. Prohnula se v zádech. Měla pocit, jako by jí vyrvali páteř z těla. Z hrdla se jí vydral výkřik plný bolesti. Stiskla ruce v pěst a nehty se jí zařezávaly do dlaní. Připadalo jí to jako celá věčnost, než kletba pominula. Její tělo bezvládně padlo na studenou zem. Cítila, jak se jí nekontrolovatelně škubou svaly a bolest stále přetrvává v každém kousku jejího těla. Po tvářích jí začaly stékat slzy. Hermiona vzhlédla a uviděla Bellatrix, jak kroutí hůlkou a zle se na ni usmívá. Z toho pohledu poznala, že tohle je teprve začátek. Pevně stiskla víčka k sobě. Musí vydržet.

„HERMIONO! HERMIONO!“ dolehl k ní ze sklepení Ronův tlumený hlas, plný panického strachu. Snažila se myslet jen na něj, jen na ten hlas. Chtěla nechat zmizet všechno ostatní...

„Zeptám se tě ještě jednou. Kde jste sebrali ten meč? Tak kde?“ zařvala a vzápětí na ni seslala další Crucio. Tentokrát to bylo ještě horší, než předešle. Všechny vnitřnosti v těle se jí kroutily bolestí, nemohla dýchat. Z očí jí vytryskly slzy.

„Našli jsme ho - našli jsme ho - PROSÍM!“ zakvílela. Ta slova prosby se jí vydrala z úst úplně sama. Nechtěla prosit. Ne Bellatrix. Nechtěla před ní být tak slabá, ale ta bolest byla neúnosná. Měla pocit, že umře. Že jí pukne hlava. Že jí žíly vyskočí z těla.