Hyunjin pov
V klidu jsem seděl v mém pokoji ve svém bytě, maloval a u toho si pouštěl písničky. Zrovna pracuji na:
(a/n obrázek borce s motýlí hlavou, co má hyunjin na instagramu, nejde mi to sem vložit)
Je to už skoro hotové, jen dodělávám detaily. Já vím, vypadá to... zvláštně, ale za takovej obraz v dnešní době kde kdo zaplatí desetitisíce. Svoje obrazy prodáván anonymně, stejně jako svoje knížky. A proč? Musíte uznat, že by bylo celkem divný někde pracovat 700 let v kuse a ještě u toho ani trochu nezestárnout.
Zrovna jsem si začal míchat oranžovou, aby z ní vznikla světlá béžová, když v tom mnou projela vlna bolesti. Upustil jsem štětec a chytil se za hlavu, která na tom byla nejhůře. Zatmělo se mi před očima a já myslel že se mi hlava rozskočí. Když v tom jsem se ocitl ve zvláštním tranzu a před sebou uviděl nějaký obraz. Jako bych koukal skrze díru, nejspíš v podlaze, do nějaké místnosti. Najednou se nad dírou objevila hlava nějakého kluka. Jako by mě pozoroval. Po chvíli se odtáhl a prostrčil skrz díru svojí ruku. Bylo to celkem roztomilé, jelikož jeho ruka byla malá a nemohl na mne dosáhnout. Potom se mu to ale podařilo a on se mě dotkl. Nebyl to ale obyčejný dotek, spíš jako by se dotkl mé duše. A v tu chvíli mi to došlo. Amulet.
Ten kluk se ho, ještě chvíli snažil vylovit, ale pak to vzdal a já si oddechl. Co když se ho ale pokusí vyndat znovu? Musím toho kluka najít. Ale jak? Ještě chvíli jsem na něj koukal, jak se hrabe v mých věcech. Poté přečetl moje jméno napsané v jednom z mých deníku. Hned na to za ním přišla nějaká holka a řekla jeho jméno. Tak Felix... To nezní moc korejsky. Felixů v Korei určitě moc nebude. Na druhou stranu i kluk s tak netradičním jménem se bude blbě hledat. Ale i na tuhle otázku jsem dostal odpověď. Ta holka na sobě měla uniformu. I když nebyl úplně zřetelně vidět nápis, šlo lehce rozeznat malý znak snad nejznámější školy ve městě.
V tu chvíli jsem se dostal z tranzu. Sice tyhle stavy nesnáším, i když nejsou vůbec časté, ale teď vážně nevím co bych dělal, kdybych se do něj nedostal. Odpověď je jednoduchá... v klidu bych si maloval a o ničem bych ani netušil. Takhle se s tím dá aspoň něco dělat. Musím se jen co nejrychleji přihlásit na tu školu, než s tím amuletem ten skrček něco udělá. Teď ještě dostat se k němu co nejblíž, nejlépe do jeho třídy. Však to ještě nějak vymyslím. Jako první bych měl napsat řediteli. Dnes je pátek, tak snad budu moct už v pondělí do školy přijít...
‧͙⁺˚*・༓☾ 🖤 ☽༓・*˚⁺‧͙
Taaaaaakže,
opravdu se moc omlouvám za tu pauzu, ale snažila jsem se předepsat si pár kapitol (což se mi nepovedlo - za tři měsíce tři kapitoly...) a jak jste asi poznali, mám hodně málo času. Teď se budu snažit vydávat víc pravidelně třeba jednou týdně... To je asi zatím vše.
Hezký den a mějte se fanfárově∼
Vaše Nicol 😘
ČTEŠ
Nesmrtelný - /hyunlix/
FanfictionVěříte v nadpřirozeno? V entity, duchy, upíry, vlkodlaky, nebo snad čaroděje? Felix totiž rozhodně ne. Proto, když se kolem něj, po přečtení tajemné knihy, začnou dít divné věci, nevěnuje tomu pozornost. Jsou to přeci jen nehody, ne? Jenže když už...