Když se setmí (Pozastaveno)

Temný les

Přicházím domů ze školy, jako obvykle, znuděná. Když jsem otevírala dveře, opodál stála mamka s výrazem co nového. Jen jsem udělala pošklebek a odešla po schodech do svého pokoje. Hodila tašku na zem a jako obvykle, převlékla do stylu Celá v černém, vzala sluchátka a mobil. Poté jsem si sedla na okno a jen se dívala z okna. Prostě moje denní rutina. Mamka o mě nemá zájem, takže si dělám co chci.

,,Jess, jídlo!" zakřičela mamka a já jen potichu proklouzla s mými vyšetřovacími věcmi obývákovými dveřmi ven. Vytáhla jsem si mobil a sluchátka. Pustila jsem si písničky a pomalu šla k lesu. Když jsem k němu pomalu docházela, vypadal ještě víc temněji než obvykle. Vysvětlila jsem si to tak, že je úplněk. Pomalu jsem šla cestama, které vedly lesem, ale najednou jsem si něčeho všimla. Čerstvá stopa a předemnou! Vzala jsem si mobil s foťákem a stopu vyfotila, ale něco se mi na té stopě nezdálo. Nebyla to stopa člověka, který jde.. Stopa zdůrazňovala něčí běh. Jo, taky jsem si říkala ,,jen si šel někdo zaběhat", ale mně to prostě nedalo. Šla jsem po těch stopách jako vyšetřovatel. Ale najednou jsem za sebou uslyšela křupnutí větve. Prudce jsem se otočila, ale tam nic. Uklidňovala jsem se, že to byla zvěř. Ale těch větví se lámalo čím dál víc a blíže ke mně. Měla jsem takový strach, že jsem se rozběhla. Běžela jsem a poslouchala jak se za mnou lámou větve. Neměla jsem ani odvahu se otočit. Ale na cestě jsem se nohou zachytla o kořen stromu. Věděla jsem, že je zle. Upadla jsem na zem a silně se udeřila do hlavy. Mžourala jsem očima a nad sebou uviděla obrys těla se světle hnědo svítícíma očima. A pak už jen cítila bolest na pravém zápěstí. Zatmělo se mi před očima a upadla do bezvědomí.

Probudila jsem se k ránu na kraji nějaké silnice. Vůbec jsem nevěděla, kde se v tu chvíli nacházím, ale vydala jsem se po směru silnice.

Uslyšela jsem za sebou brzdící auto a pomalu se otočila, protože mě ještě pořád bolela od toho pádu hlava. Vystoupil z něj nějaký pán a rychle ke mně přiběhl. Motala se mi hlava, takže když něco ten muž říkal, nerozuměla jsem mu ani slovo. Jen mě dotáhl do auta a řekl: ,,Děvče, jedeme do nemocnice." A to bylo to poslední, co jsem slyšela, než jsem znovu usnula.

Budu moc ráda za Vote, Comment a Follow!:*