Básně

Jednoho dne..

Modré nebe, tmavá voda, nejkrásnější je však ona.

Nevnímá život, nevnímá nic, oči má zavřené a jen vzduch vdechuje do svých plic.

Čeká na lásku, na někoho kdo ji otevře oči, kde je ten někdo? její život brzy skončí.

Jednoho dne, jednoho rána, objevila se na jejím stolku káva. Poslal jí jeden muž, muž mnoha tváří, a ona věřila že to je on kdo jí otevře oči.

Teď už sama ví jak naivní byla, když tomu muži hloupě uvěřila. On jí jen využil, její srdicko rozlomil, sebral jí víru a jemu samotnému šlo jen o výhru.

Dívka plakala noci a dny, nemohla vyjít ven. Bála se slunce, bála se lidí, bála se žít svůj sen.

Jednoho dne když však vyšla ven, potkala muže který se na ní usmál jen. Byl to jeden pohled, jeden den a dívka uvěřila že i jí se může splnit sen.

Omlouvám se za chyby neumím psát xD Je to první báseň kterou někam dávám tak snad se bude alespoň někomu líbit. Moc děkuji za přečtení :)