Když bylo ráno, tak jsem se vzbudila, ale Tom tam nebyl což je divný. Většinou vstávám totiž první. No nic zvedla jsem se z postele a šla si udělat svoji ranní rutinu, poté jsem šla dolu ja snídani. ,,dobré ráno" popřála jsem všem a všichni odpověděli. Až na Toma. Ignoruje mě?
udělala jsem mu něco? Proč mě ignoruje? Tyto otázky mi pořád běhaly hlavou, miluju ho. Ale tohle mě vážně trápí. Snažila jsem se to neřešit. Ke snídani jsem si udělala vajíčka, když jsem dojedla tak jsem si po sobě uklidila. Šla jsem zpátky do pokoje a tam projížděla ig a přemýšlela nad Tomem. Asi po hodině jsem se zvedla z postele sbalila se a šla jsem ven. Nikomu jsem nic neřekla a prostě jsem šla. Šla jsem někam do random parku a tam si sedla a začala brečet.
-rozhovor Billa a Toma"
,,brácha, kde je Sof?" Zeptal se Tom.
,,nevim, asi v pokoji" odpověděl klidným hlasem Bill.
,,no tam kurva jako neni" řekl Tom starostlivým hlasem.
,,tak já ji zavolám" dodal.
No to si dělá prdel, celé ráno mě ignoruje a teď mi volá? řekla jsem si pro sebe.
Nezvedla jsem mu to.
Tom: Sof, kde ses? prosim odepis.
Sof: co je ti potom, dej mi pokoj.
Když jsem mu napsala tu větu, bylo mi to strašně líto, ale nebudu zas tak naivní abych mu hned odpustila, to ne!
Po půl hodině sezení v parku a brečení, jsem se rozhodla že si zajdu na nehty, nejlepší terapie.
Tam to trvalo asi 2 hodiny a já pak už šla zpět.
Když jsem se vrátila, nikomu jsem nic neřekla a namířila jsem si to do pokoje, kde seděl na posteli Tom a měl hlavu ve dlaních (dava to smysl?)
,,co je?" Zeptala jsem se nepříjemně.
Tom zvedl hlavu a podíval se na mě.
,,Sof sedni si prosím" řekl dost smutně zároveň naštvaně. Bála jsem se.
,,proč si mě celé ráno ignoroval?" Zeptala jsem se nepříjemně, ale zároveň smutně.
,,řeknu ti to na rovinu. Prostě když se nějakou courou vyspim tak pak druhý den už mi je úplně jedno. Prostě užili jsme si ale tim to končí, ale ty...seš jiná, mrzí mě to, což mě nikdy nemrzelo. Nevim co se mnou je..asi k tobě..." nedořekl to.
,,Tome..jo taky mě to mrzí" odpověděla jsem a šla do koupelny a tam zas brečela. Tom to asi slyšel.
,,Sof? děje se něco?" Zařval na mě...
