1.

6 0 0
                                    

Pobíhám po bytě. Zase opět spěchám do práce. Rychle jsem si oblékla džíny a černé triko. Na řasy jsem nanesla řasenku, vzala si potřebné věci do práce a mohla vyrazit.

Z bytu jsem vyběhla a utíkala na metro. Snad to stihnu včas do práce. Nemůžu si dovolit aby mě vyhodili.

Naštěstí zase tak daleko od metra nebydlím, tak bych to mohla stihnout. Seběhla jsem schody k metru, ale na posledním jsem omylem do někoho vrazila a spadla jsem. To je fakt super! Na to mám tak teď čas.

Ten někdo mi pomohl vstát na nohy. ,,Moc se omlouvám. Nedával jsem pozor"omlouvá se. Svůj pohled přesunu na něho. Je to kluk s hnědými krátce střiženými vlasy a hnědými oči. Na sobě má světle modrou košili a černé kalhoty. Pohledný to kluk.

,,Já se omlouvám. Měla jsem dávat pozor"omluvím se mu já. ,,Ne nic se neděje"usměje se. Ten jeho úsměv a hlas. ,,No nic, já už budu muset jít nebo mi ujede metro"řeknu. Vážně se tu nemůžu vybavovat s cizím klukem. Nestihla bych práci.

,,Dobře, tak ahoj"mávne rukou. Já už jsem trochu dál od něho tak jen mávnu rukou na rozloučenou.

Hned jak přijdu ke kolejím přijede metro. Nastoupím a sednu si. Na toho kluka budu vzpomínat asi dlouho. Je zajímavý. Takového jsem tu ještě neviděla.

Málem bych vám zapomněla říct kde pracuju. Pracuju jako číšnice v jedné restauraci. Sem tam i v té restauraci hraju na piano. A teď se dostáváme k tomu. K pianu mě přivedl můj táta. Učil mě hrát na piano než umřel. Umřel, když mi bylo dvanáct. Ale o tomhle se bavit nebudeme. Hraju na piano pro zábavu.

Taky řeknu něco málo osobě. Jmenuju se Natalie Winter. Lide mi říkají Talie nebo Lie. Je mi 26 let. Vím možná na to nevypadám. No někteří mi tipuji osmnáct. Jak už jsem řekla pro zábavu hraju na piano a ráda čtu knížky. Tak to je něco málo o mě.

Na druhé zastávce vystupuju a mířím do práce. Stihla jsem to tak tak. Pozdravím se s kolegy, dám si věci do šatny a zavážu si kolem pasu černou zástěru. To my tady v podniku musíme nosit. Taky musíme nosit buď černou košili nebo černé triko. Dnes mám černé triko nebo jsem doma nemohla najít svojí košili.

,,Víš, že dnes vychází ten nový film s Nicholasem Galitzine?"raduje se Mia moje kolegyně zároveň kamarádka. Dělám nadšenou přitom ani nevím kdo je ten Nicholas. Určitě to bude podle ní nějaký sexy herec. Já za sexy herce považuji jen Toma Cruise. Ano vím, že mu je 61, ale pořád vypadá dobře.

,,Udělala by jsi prosím jedno Cappuccino a donesla ho na stůl jedna?"požádá mě. Mia neumí moc dobře kávy a proto, když mám s ní směny tak většinou dělám kávy já.

,,Dobře"jdu udělat kávu. Prvně do šálků udělám kávu a pak vyšlehám mléčnou pěnu a udělám do kávy z ní obrázek. Povede se mi srdíčko.

Cappuccino donesu na stůl číslo jedna kde sedí paní tak okolo 40 let. ,,Prosím"položím ji kávu na stůl. Paní poděkuje a já odcházím za pult. Dneska to je tady celkem poklidné. Snad to tak bude i dokonce mé směny.

Bijící srdceKde žijí příběhy. Začni objevovat