nemusíš to sníst celé, nenutím tě .....

159 14 1
                                    

hannie pov:

jelikož kluci byly tak hodní tak postavili minhův stan, vlezl jsem do něj a převlekl se do suchého oblečení, a když už jsem v tom stanu tak jsem si tam rozdělal spacák a i minhovi, nenápadně jsem je dal blízko sebe pak jsem vylezl ze stanu a minho tam naopak vlezl, videl jsem po dlouhé době se felixe usmívat asi ho něco pobavilo,

přišel jsem za klukama kteří se snažili rozdělat oheň, přišel jsem za felixem a jemně jsem se na něj usmál nechápal jsem čemu se tak usmivá "co tě pobavilo?" zeptal jsem se "ale hyunjin šel pro dřevo a nějakým způsobem spadl do řeky" řekl a jemně se zasmál já koukl na hyunjina a vypadal jak zmoklá slepice, vyprskl jsem smíchy takhle jsem hyunjina vypadat ještě neviděl, vypadal nasraně a plus jeho vlasy vypadali jak špagety  

"čemu se smějete?" zeptal se minho kterej teď přišel a optočil ruce kolem mého pasu, leknutím jsem sebou trošku cukl, nečekal jsem že tohle udělá "hyunjin prej spadl do řeky" řekl jsem a jemně jsem zčervenal "bože co se tomu debilovi ještě povede" řekl minho a jemně se zasmál, cítil jsem jak mě jemně hladí po břiše a položil svou hlavu na moje rameno 

felix protočil očima a raději šel za jeonginem "co to děláš" zeptal jsem se ho když se mě furt nechtěl pustit "přijdeš mi víc hubený" řekl a šlo slyšet že má o mě strach "to říkáš furt ale není to pravda" řekl jsem  "ale je to pravda prosím slib mi že dneska něco sníš" řekl a nosem se mi zabořil do krku a nasál mojí vůni "pokusím se" řekl jsem "dobře dám si na tebe pozor" řekl vážně a pustil mě, chytl mě za ruku a šli jsme už k rozdělanému ohni a kluci  už u něj seděli a povídali si.

seděl jsem vedle changbina a minha, zrovna hyunjin vyprávěl jak jednou šel s minhem do strašidelného domu a když na ně něco vybaflo tak minho zakřičel jak malá holka a vzal nohy na ramena "tak jako jo okay lekl jsem se ale kdo taky ne když ti to vybafne hned před obličejem" bránil se minho a trošku naštvaně zabručel "ježiš my taky s jisungem jednou šli do strašidelného domu" řekl felix a zlomyslně se usmál "jisung je hodně velkej posera a lekne se i vrány, no a když jsme si tak procházeli ten strašidelní dům tak jisunga kousla myška do nohy a on začal pištět a když běžel pryč tak narazil do stěny a začal brečet jako malinká holčička" vyprávěl felix, já nafoukl své baculaté tvářičky a jemně se zmračil "víš jak to bolelo!?" řekl jsem naštvaně ale  naštvanost mě opustila rychle  když jsem si spoměl na opilého felixe 

"felixi pamatuješ jak jsi se jednou opil?" řekl jsem a taky jsem se na něj zlomyslně usmál "jisungu opovaž se!" upozornil mě ale mě to bylo jedno " felix se jednu noc trošku opil a když jsem ho vedl domů tak kolem nás prošel nějakej bezďák a felix řekl "ty vole ten je hot rar" ten bezdák se na něj koukal jak na debila a felix je prostě... felix a naschvál vystrčil na toho bezďáka prdel, myslím že ten bezdomovec má do teď trauma stejně jako já" řekl jsem a všeci kromě felixe se začali smát "ale to není vše, když už jsme dorazili k felixovímu domu tak ten debil se mě pustil a šel rovně a jelikož tam byl plot a on si ho nevšiml tak prostě šel a rozbil si držku a když se koukl na ten plot tak ho seřval že má čumět na cestu a že co si to dovoluje ho napadat" řekl jsem a zase se všeci začali smát "a od té doby felix moc nepije" řekl jsem na konec a minho si vedle mě utřel imaginární slzu ze smíchu  "hyunjine já nevěděl že někdo může být větší debil jak ty" řekl minho a vyprskl smýchy když hyunjin na něj udělal side eye

pak jsem si ještě dlouho vyprávěli různé trapné příběhy a po nějaké době když už byla tma tak chan  řekl že jde pro špekáčky, mě trošku sklesl úsměv vůbec se mi nechtělo jíst, asi si Minho všiml že jsem trošku posmutněl, Minho položil jeho bradu na moje rameno "nemusíš to sníst celé, nenutím tě ale chci aby jsi snědl aspoň něco Hannie" zašeptal aby to nikdo neslyšel a já jsem se jemně usmál "pokusím se Minho" řekl jsem potichu a koukl jsem na minha, Minho mě jemně pohladil po tváři, vypadal že se o mě opravdu bojí. Ani se mu nedivím, taky bych se o něj bál

Chan donesl špekáčky a všem je dal, všichni si je začali opékat na ohni na klackach u kterých ví že nezhoří. Hyunjinovi tam ten špekáček samozřejmě spadl a pak z toho delal velké drama a říkal že dnes bude o hladu

Když si skoro všeci opekl špekáček tak já jsem rozdělil svůj na půlku a tu věští dal hyunjinovi,  jedl jsem jako myška, úplně po malých kouscích, a když to všeci dojedl já furt jedl "jisungu co je s tebou? vždy máš to jídlo snědlé jako první" zeptal se Felix "um jen nemám hlad" řekl jsem potichu a nervózně a cítil jsem jak mě Minho pohladil po zádech "jisungu ty máš ale hlad furt" řekl Felix a nechápavě naklonil hlavu na stranu "um jedl jsem po cestě.. asi jste si toho nevšimli" řekl nervózně, Felix nad tím jen pokrčil rameny a začal si něco šeptat s jeonginem

Dál jsem pomaličku jedl svůj špekáček a všeci se zase začali mezi sebou bavit, po pravdě byl jsem rád že se o mě nikdo moc nezajímá ale stále jsem cítil jak mě Minho jemně hladí po zádech a po chvíli mi vzal špekáček z ruky ulomil z něj kousek a dal mu ho před rty "aspoň tenhle kousek Hannie prosím" zašeptal a koukal na mě starostlivě, po chvíli jsem si ten kousek dal do pusy a začal jsem pomalu žvýkat, byl to malí kousek ale měl jsem pocit že už víc nechci ani do mě nikdo nic nedostane i kdyby násilím "už nechci.." řekl jsem potichu a doufal jsem že to Minho pochopí.

Minho přikývl že chápe a snědl zbytek toho špekáčku pohladil mě po tváři, a jemně se na mě usmál, bylo mi jasné že se o mě bojí, taky jsem se na něj jemně usmál, všiml jsem si podezřelého pohledu od changbina vedle mě, nevím proč ale necítím se tady příjemně, ne kvůli minhovi, s minhem mi je dobře ale kvůli ostatním, sice to jsou moji kamarádi ale nechci tu být ten černý mráček, který kazí všem náladu .

Zvedl jsem se "jsem unavený půjdu spát, dobrou noc všem" řekl jsem a šel do Minhova stanu a rožl jsem tam baterku abych si mohl v klidu lehnout a nic neřešit, slyšel jsem zip od stanu a koukl jsem tím směrem, byl tam Minho a nemotorně si sundával boty, když vlezl do stanu tak si sedl naproti mě koukl na mě "proč jsi odešel?" Zeptal se a šlo tak moc vidět jak se o mě bojí  "necítil jsem se tam příjemně" řekl jsem potichu "proč?" Zeptal se "nevím... prostě nechci tam být ten co kazí všem náladu" řekl jsem a položil jsem si na spacák malí polštář "jestli chceš být sám řekni můžu odejít" řekl a já jen zavrtěl hlavou "ne nechoď.." řekl jsem potichu "dobře.. chceš si promluvit? Nebo cokoliv jiného? Udělám vše abych ti zvedl náladu Hannie" řekl mile a jemně mě pohladil po vlasech, já jsem jemně zčervenal "mohli by jsem se mazlit?" Řekl stydlivě, nikdy jsme se nemazlili vždy jsem se zbudil jen na jeho hrudi, ale nikdy žádné mazlení "jo klidně nemám s tím problém" řekl a rozepl jeho spacák který je o dost větší jak můj a vypadá že se tam oba v klidu vejdou "pojď sem" řekl mile když vlezl do spacáku a povolil mi abych si k němu zalezl.

Když jsem vlezl taky do spacáku tak ho Minho zase zapl a starostlivě se na mě podíval, bylo mi jasné že si bude někdy chtít promluvit "mám zasnout?" Zeptal se mile já jen přikývl a on vypl baterku, hned co jí vypl tak mě objal kolem pasu a přitáhl si mě blíž, já ho taky jemně objal a přitiskl jsem hlavu k jeho hrudi, cítil jsme se tak v bezpečí když mě objímá "bože já ho fakt miluju" pomyslel jsem si a schoval jsem si do jeho hrudi úplně svůj obličej a jemně jsem nasál jeho vůni.

Netrvalo dlouho a moje celé tělo se začalo uvolňovat a chystalo se ke spánku, ještě než jsem usl tak jsem ucítil jemnou pusu ve vlasů a jak Minho řekl "sladké sny Hannie" pak už jsem byl jako mrtvej a jediné co jsem vnímal byly sny o minhovi.

___________________________________

Jakože ani nevím jak mě napadlo udělat že jisung bude mít problém s jídlem ale asi proto že moje gf ho má taky

Doufám že se líbila část (polovinu jsem psala na PC a polovinu na telefonu takže chyby se najdou)

OMLOUVÁM SE ZA CHYBY

(1514 slov)

trolling message (minsung CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat