Vlákovi trable

Jak To Šlo V Hospodě

,,NALEJ MI JAHODOVEJ DŽUS BARMANE'' zahulákal Jamal jen co otevřel dveře do hospody.  ,,Hned to bude" zpěvavě pronese spokojený barman, že může nalívat malý děcka. Vlákova parta si sedla za bar na ty super vysoký židle, načež Jamal z ní pětkrát spadl. Barman všem podal jahodové džusíky a všichni se do nich žíznivě pustili. Nevěděli ovšem že do nich barman najebal tajnou příměs ehm ehm vodka ehm ehm. ,,Nechutná to nějak podivně?" Zkřivil pusu Vlák. ,,Hmm asi je to zkažený." Řekl Jamal a na to konto celej džus exnul. Když to parta viděla, tak si řekla že to asi neni tak jedovaté, když to Jamal tak bezstarostně exnul a všichni to udělali po něm (až na Viktora, ten vodku poznal, v druhé třídě se kamarádil s Rusama.)  O pár minut později už všici byli na mol (až na Viktora, ten na mol nebyl, vodku poznal, protože v druhé třídě kamarádil s Rusama.) Vlák zvednul svůj zrak a místo barmana najednou uzřel okurku s červeným kýblem na pomyslné okurčí hlavě. Ostatní zvedli hlavy a viděli to stejné. (Až na Viktora, ten na mol nebyl, vodku poznal, protože ve druhé třídě se kamarádil s Rusama) Emák nevěřil svým zrakům. Nevěděl že ve svém životě uvidí něco horšího než Jamala ve sprše. Jednou v noci o půlnoci, se Emak vracel domů pěšky, protože české dráhy nedráhovaly. Najednou se ze tmy a mlhy před ním vynořil Jamalův dům. Emák ocenil jejich velká a průhledná okna, ale při oceňování oken si všimnul že za jedním oknem právě Jamal vylézá ze sprchy. A tato hrůza ho dodnes děsí ve nejhorších snech.  Až dodnes, kdy tomuto výjevu hrdě konkuruje okurka s kýblem na hlavě. ,,To čumyte, cooo? To ste ňykdy nevyděli okurku??" Řekne okurka a kopne do sebe litr vodky na ex. Vedle party se najednou po-usadí malý, starý, vousatý, zrzavý, brejlatý mužík s knížkou na hlavě schovanou pod skleněnou kupolí. Místo očí měl dvě zeměkoule, jež se skvěly krásou moudrosti laskavosti a modré barvy. ,,Vy nás vidíte, protože ste se ožrali až na Viktora, ten není na mol, ten vodku poznal, protože ve druhé třídě se kamarádil s Rusama." ,,Oooooooooooo jak to víte????????" Podivil se Vlák a podíval se na Viktora, který neveděl s kým to všichni ostatní mluví. (Nebyl na mol, vodku poznal, protože ve druhé třídě se kamarádil s Rusama) ,,Chlapče to ví přeci každý, autoři to sem napsali už asi stokrát, protože lepší vtip vymyslet neumí." ,,JAKÝ AUTOŘI" začal vyšilovat Jamal. ,,CO TO KURVA MELEŠ?!" Okurkový barman se obrátil na Jamala a nachcaně zamumlal: ,,To ňyyyc to ňygdo-" větu nedokončil protože začal blít a v dohledné době nehodlal přestat. Slova se tedy ujal týpek podobající se řeckému bohu, ale místo bíleho plátna kolem osvaleného trupu mu vlála duhová vlajka:,,žadní autoři nejsu, i J.K. Rowlingova je pouhy výplod vlády na vymývaní mozků."  Parta tam seděla jako opařená. Nejenom že k nim právě mluví teplý řecký bůh, pod stolem blije okurka s kýblem na hlavě ale ještě k tomu je Rowlingová vymyšlená. A právě v tomto stavu, kdy si všichni mysleli, že už je nic nepřekvapí, se za nima objevil fialový kladivoun s úsměvem od ucha k ucha. Otevřel pusu a povídá. ,,Aaa toho starýho zrzavýho leprikona vůbec neposlouchejte. Je to jen dementní Iršťan z Irska." ,,Vlastně se tomu říká Ir." pokusil se obhájit svojí rasu inteligentní stařík, ale pak jen mávl rukou, protože to stejně nemá cenu.  ,,A co tady vůbec dělá tak mladá nadějná generace jako vy?" zeptal se řecký bůh a sjel všechny znechuceným pohledem. Pak si všiml Emáka a rázem změnil svůj pohled z nechuti na zaujetí a mrknul na něj. Emák chvíli absolutně nepochopil jak to bylo myšleno, ale pak mu to došlo. ,,Spadlo ti něco do oka? Mam pinzetu jestli chceš." Řecký bůh se jen pousměje nad jeho debilitou a nasadí svůdný výraz s nadějí že to Emák pochopí. Ten to ale očividně furt nepochopil, protože se zeptal: ,,Potřebuješ srát?"  A tak do toho radši zakročil moudrý stařík a plesknul boha po ksichtě. Následně se pokusí zachránit situaci: ,,Ano potřebuje na záchod! A proto se teďka zvedá už jde na záchod, žeo Aleši!" ,,Jojo" zamumlá nasraně Aleš-Řecký bůh a odchází. Jako první se vzpamatoval Vlák a zahulákal, protože mluvit potichu je pro nuly. ,,Jooooo a jak se ten milej pán ptal co tady děláme. My hledáme strom. I když vlastně sme ho nenašli tak sme to šli zapít." Okurkáč se probral a nachcaně se ptá: ,,StROM? A SKUZILI STE TO V LESE. ZA MICH MLADÝCH LET TAM BEJVALY." A tak jim Vlák velice nahlas a velice zdlouhavě popsal celý příběh o tom, proč hledají strom a nevynechal ani Emákovo rozbité okno. Což byla osudová chyba, protože nechtěně prokec ze ho rozbil on. ,,TY DEBILE" zaječel Emák a mrdnul po něm svůj jahodový džus. Tento náhlý hluk probral ožralého Slepičáka, který u Vlákova dlouhého vyprávění usnul, a rozkvokal se na celou hospodu.  Mezitím co tedy Emák honil Vláka po celé hospodě, Viktor se je snažil od sebe odehnat a Slepičák kvokal o sto šest, pokoušel se stařík vysvětlit Jamalovi kdy a jak a kde najít onen strom. Ke konci vysvětlování, na které se Jamal 100% soustředil, Viktor zařval: ,,JAMALE! SLEPIČÁKU! JDEME!." a odcházel z hospody držeje Emáka a Vláka za ucho. A protože Jamal ani Slepičák nechtěli dopadnout jako oni, následovali Viktora jako dva ocásky.