Pohled Tae
Přišli ke mně ti chlápci a začali mi uvolňovat zápěstí a nohy od židle. Hned jsem si začal opatrně prohlížet zápěstí. No jasně, jsou do krve otlačené. Neměl jsem sebou tolik cukat, můžu si za to i sám.
Když jsem byl už odvázán, tak mě popadli pod pažemi a vyvedli ven z místnosti. Procházeli jsme chodbami které byli celé bílé a nic na nich nebylo. Když jsme zahli za roh tak se před námi objevili jedny velké dveře. Takové ty co bývají ve škole nebo někde v restauraci když se jde do kuchyně. Prostě jedny velké dvojité dveře. Jenže tyto byli na kartu. Jeden z těch chlapíků mě pustil a vyndal si kartu z kapsy. Teď je moje chvíle na útěk. Pokusil jsem se vytrhnout tomu jednomu z rukou ale pořád jsem byl docela slabí. Sice jsem se mu vytrhl ale spadl jsem ihned na zem. Oni se jen začali výsměšně smát a znovu mě popadli. ,,Odsud se jen tak nedostaneš, to se neboj." Řekl jeden z nich.
Když otevřeli ty dveře tak jsme procházeli další chodbou. Na proti sobě byli pokoje s různými čísly. Od čísla 01 až po 97. Dovedli mě ke dveřím číslo 07 jako mi říkal ten doktor že se budu nazývat. Ty taky otevřelo kartou a vešli jsme dovnitř.
,, Už ti tu dlouho držíme místo, tak si to tu užij a nezapomeň, jsi subjekt 07." Zopakoval mi a pak oba odešli. Když jsem se vzpamatoval z toho že mě tu zavřeli, jsem si začal prohlížet místnost kde jsem byl. Opět jak nečekaně bylo všechno bílé. Místnost byla malá a v ní byla jedna obyčejná železná postel vedle které byl už starší stoleček. Na něm byla lampička a vedle ní propiska s jedním deníčkem a knížkou. Pak tu byla v druhé části malá vana a hned vedle ní záchod. Působilo to na mě strašně depresivně a to to nebylo ani černé. Pouze bílá.
Nějak jsem se tu už rozkoukal a jelikož jsem neměl co dělat tak jsem se začetl to knížky. Byl to nějaký obyčejný román. No nic pro mě. Po několika asi hodinách strávených tady jsem si všiml že se dveře začali otvírat. Dovnitř vpadli divní týpci co vypadali jak mumie. Měli na sobě bílé pláště a přes hlavu takovou tu divnou kuklu která nebyla obtisklá na obličeji. Bylo to jako kombinéza.
,, Subjekte 07. Zdravým jsem od teď tvůj doktor a mám na starosti tvůj zdravotní stav. Jsem také práva ruka doktora Soo Hanjina. Jeho pokyny budu plnit a na jeho příkaz mám teď vás odvést na vaše první testy." Dokončil svůj monolog a prstem luskl aby si pro mě přišli mumie. Začal jsem se bránit protože já jsem na žádný testy nechtěl. Už teď vím že to nebude nic příjemného.
Vyvedli mě pryč a odvedli do asi laboratoře. Tam mě položili násilím na lehátko a kolem břicha, nohou rukou a hlavy jsem měl takové ty kovové pouta. Nemohl jsem se ani pohnout. Jediné co jsem mohl slyšet byl dupod nohou které se ke mě blížil..
😐
