Kapitola : Úmrtí

52 1 0
                                    

Jednadvacetiletá dívka šlechtického rodu Victoria De Lavone chtěla vždy být normální dívkou, rodiče jí v tom však bránili. Nesměla se přátelit s dívkami ani s chlapci z města, když byla malá. Nyní každou noc potají chodí do města bavit se s lidmy. Nejčastěji s dívkami.

Pokaždé, když přišla do hostince U Zaběhlého berana ochutnala jinou specialitu.
Jednoho dne to její rodiče zjistili a poručili služebnictvu zatlouct dřevěnými prkny okna u její ložnice. ,,To nemůžete!'', smutně řekla.'' ,,Je to pro tvé dobro Victorie!'', odpověděl přísným tónem Francesco De Lavone. ,,Jednou nám za to poděkuješ!'', přidala se matka Elizabeth De Lavone.
O pár měsíců později zemřela její matka na zápal plic. Otec Victorii poslal do města koupit nějaké květiny na pohřeb.
Nejraději měla květinářství U Vinciho, tak se tam tedy vydala. Celou cestu plakala, slzy jí pomalu stékaly na zem.
Náhle uviděla trakař s květinami a u něj mládence s černými vlasy jako noc a oči měl červené jako krev. ,,Máte oči modré jako borůvky a vlasy jasné jako slunce.'', řekl mi. ,,A vy oči červené jako krev.'', odpověděla jsem.
,,Jak se jmenujete?'',zeptala se. ,,Jmenuji se Alucardo De Dracul a jaké je vaše jméno slečno?'' ,,Victoria De Lavone.''
,,Co potřebujete slečno De Lavone?'' ,,Květiny na pohřeb mé máti.''
,,Doporučil bych vám černý tulipán.'' ,,O tom jsem nikdy neslyšela.''
,,Má rodina ho šlechtila skoro dvě staletí, ale začal jsem ho prodávat teprve já.''
,,Zajímavé pane De Dracule.''
,,Kolik mě to bude stát?''
,,Pro vás pouhé dva stříbrné, na důkaz upřímné soustrasti.''
,,Děkuji.'', odpověděla, vzala si květiny a odešla.


Zakázané ovoceKde žijí příběhy. Začni objevovat