Kapitola 3: Tajemství

32 0 0
                                    

Den po plese se Victorii udělalo nevolno, Franccesco nechal svolat všechny dostupné lékaře v okolí, žádný však nevěděl co Victorii je. Druhý den začala vykašlávat krev. Lékaři si mysleli, že nepřežije. Po pár hodinách se u dveří Victoriiny ložnice objevil pan Alucardo.
,,Jaká nečekaná návštěva pane Alucardo'', řekla chraptivým hlasem Victorie.
,,Dovolil jsem si vám přinést nějaký lék, když jsem se doslechl, že stůněte.''
Lék měl barvu červenou, jako krev.
,,Nebojte se Victorie tento lék je udělán z Krvavého chci říci Červeného heřmánku, takéž vyšlechtěného mou rodinou, má velice léčivé účinky'', řekl klidným hlasem Alucardo.
,,Máte mou plnou důvěru Alucardo'', odpověděla Victoria.
Alucardo jí podal lék, po malých doušcíchho vypila.
,,Má to podobnou chuť , jako krev.''
,,Já vím, tak se ta chuť jevý.''
Alucardo poté odešel. Victoria přestala vykašlávat krev a rychle nabrala zreacenou sílu. Obula si boty a rychke běžela poděkovat Alucardovi.
Nikde jej však neviděla, tak se rozhodla jít do města podívat se po něm.
Došla do města a setmělose, náhle se ze stínu vynořil tajemn muž a napadl ji a chtěl ji znásilnit.
Náhle se za ním zablýskly krvavě červené oči, muž ani nestačil reagovat a padl k zemi mrtví.
Tajemná osoba se sehla k mrtvole a začala jí vysávat krev. Osoba se zvedka a začala se přibližovat k Victorii. Srdce jí bušelo jako o závod. Osobě se začal rýsovat obličej, byl to Alucardo.
,,Co jste zač?'' zeptala se tichým hláskem a z nenadání omdlela.
Alucardo ji opatrně vzal a odnesl k sobě do hradu.
Victoria se odpoledne probudila, nevěděla kde je u její postele seděl Alucardo.
,,Kde to jsem? A co jste zač?'' otázala se.
,,Jste na hradě mé rodiny a opravdu chcete vědět co jsem zač, jaká stvůra ve mně je?''
,,Ano chci.''
,,Nevadilo by Vám kdybych odpověděl na všechny Vaše otázky u oběda?''
,,Samozřejmě že ne, mile ráda budu Vaším hostem.''
,,Až bude jídlo hotové, tak pro vás přijdu ano?'' zeptal se Alucardo.
,,Samozřejmě.'' odvětila Victoria.
,,Potřebujete s něčím pomoci?'' zeptala se zdvořile Victoria.
,,Nikoliv slečno De Lavone, děkuji za optání.''
,,Nemáte zač Alucardo.''
Alucardo vesele kráčel do kuchyně, ale najednou si vzpoměl co zapoměl Victorii říct, náhle za ním zavolala Victoria: ,,Ke je jídelna?''
,,Druhé dveře vpravo.'' jen co to dořekl oddychl si.
,,Děkuji.'' řekla pobaveně Victoria.
,,Nemáte zač.'' odpověděl zahanbeně Alucardo.
Victoria se po chvíli co ji Alucardo zavolal vydala do jídelny, příbory a talíře už byli připraveny. Po chvíli Alucardo přinesl polévku a nalil ji Victorii na talíř.
,,Dobrou chuť Vám přeji.'' řekl pyšně v myšlence že se mu polévka povedla.
,,Děkuji.'' odpověděla nedočkavě Victoria při pomyšlení na chuť polévky.
Po chvíli Victoria měla polévku dojezenou.
,,Bylo to výborné.''odpověděla překvapeně z chuti polévky.
,,Počkejte chvíli dojdu pro hlavní chod s desertem.''
Alucardo odešel a Victoria přemýšlela o tom co je Alucardo zač.
,,Je to nějaký démon či něco horšího?'' pomyslela si.
Po chvíli přišel Alucardo s hlavním chodem a desertem.
,,Přeji Vám ať Vám chutě tančí na jazyku jako na jarním plese.''
,,Děkuji Alucardo jste velice milý.''
Victoria dojedla hlavní chod s desertem a dodala: Jste lepší kuchař než Všichni kuchaři v kuchyni na panství Lavone a převelice Vám děkuji za pohoštění.''
,,Jsem rád, že Vám jídlo chutnalo a děkuji za kompliment.''
,,Pane Alucardo?''
,,Ano Victorie?''
,,Ještě jste mi neřekl co jste zač.''
,,Dobře povím vám to, ale nesmíte se bát.''
,,Za žádnou cenu se Vás nebudu bát.''
,,Dobře tedy, já jsem upír.''
,,Proto máte červené oči?'' otázala se.
,,Ano, bojíte se?''
,,Pouze trochu.''
,,To jsem velice rád.''
,,Jakto že můžete chodit na sluneční světlo?''
,,Za prvé jsem jeden z prvních upírů a za druhé jsem takzvaně čistý upír a pouze nečistý nesmí na sluneční svit.
,,Jaký je rozdíl mezi čistým a nečistým upírem?'' otázala se Victoria.
,,Čistí pijí krev zatracenců neboli lidí s hříchem napříkla vraždy pro zábavu nebo sobeckých důvodů, ale někdy také pijeme krev lidí co nezhřešili, stačí je jen nezabít, ale když člověk bez hříchu začíná umírat je jediné východisko jej proměnit nebo vyléčit svou krví jinak se z upíra stane nečistý.''
,,Chápu, ale proč jste vyléčil mě z mé nemoci?''
,,Nechtěl jsem, abyste zemřela.''
,,To ano, ale cítím k Vám něco co jsem dlouho k někomu necítil.'' odpověděl nervózně.
,,Mohu se otázat Alucardo, kolik Vám je let?''
,,Samozřejmě, je mi devětset padesát šest let.''
,,To je převelice mnoho let.'' odpověděla překvapeně.
,,Máte pravdu, někdy už mě začínal život nudit, tak jsem začal pěstovat rostliny, ale nejraději pěstuji ovoce s zeleninou.''
,,Zajímavé, tak co ke mně tedy cítíte?'' vyslovila nedočkavě.
,,Na to jsem ještě nepřišel.''
,,Dobře.''
,,Doprovodím Vás domů.'' nabídl Alucardo.
,,Budu velice potěšena, když mě doprovodíte domů.''
,,To jsem rád.''
Tak se vydali na cestu za hodinu dorazili k panství Lavone.
,,Nashledanou slečno Victorie.''
,,Nashledanou Alucardo.''
Victoria dala Alucardovi polivek jako poděkování.
,,Děkuji za vše Alucardo.''
,,Není zač.''
Hned co to dořekli se Alucardo vypravil zpět do svého hradu.



Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Nov 21, 2015 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Zakázané ovoceKde žijí příběhy. Začni objevovat