ČTEŠ

cernobily podzim

Poetry

nas podzim ma barvu cerny a bily sbirka (ne)zamilovanejch basnicek, za ktery se budu urcite za par mesicu hrozne stydet

#básničky #básně #poetika

A.?

28 9 1

od art3mis_black

od art3mis_black

Mám tolik jmen, řekne si A.

Andělku moc neznas a ona nezna tebe
Je mila. Dovede prekvapit.
Casto slysi:
,,Andelko, tohle bych do tebe nerekla."
Je to prelud, co klame. Doopravdy neexistuje.

Anděla je vazna, ma hlas sireny, nikdo ji neumi dobre odhadnout. Nechavas ji radsi byt. Pise basne, potme a v tichu, kteryho se boji.

Aňu mas rad. Rada se smeje, ale jeste radsi zpiva. Zije zivot, proziva lasku. Da se v ni cist jako v knize. Kdyz zaprsi, zmeni se v Andělu.

Áňa vznikla pro neho. A spolu s nim i umrela. Nekdo si mysli, ze je tu porad. Casto na ni volaji: ,,Áňo, Áňo!"
Boli ji to.

Andy je unavena, zmatena. Nikdy ji nepoznas celou, protoze neni uplna. Meni se v souvislosti s tim, vedle koho stoji.

Arty zije v oblacich. Nesestupuje dolu. Nekdy ale pada k zemi a nemuze se zastavit. Chvilkama se citi skvele. A pak spadne.
Vini z toho dve carodejnice, kterym se kdysi davno postavila.

Mám tolik jmen, řekne si A.