Dvořákovo Rondo g moll, op. 94

39 9 5
                                    

měla jsem plakat, když jsme se loučili
to ještě kvetly třešně
brodili jsme se mořem trávy
mokrým od rosy a deště
nad námi oceán, tam hvězdy tančily

my dva už se nikdy neuvidíme
a nebo možná ve snu
někdy snad

,,Džentlmen se neptá, džentlmen koná,"
hněvá se babička
v přecpaném autobuse
Sluneční svit mi
dopadá na víčka
a odhaluje skvrny na ubruse
v zámecké hospůdce

na kliku okenní
věším si věneček z povadlých květů
pletla ho a druhou rukou balila cigaretu
Je pryč ten okamžik střetu dvou světů
A zbyl jen stoupající kouř, mraky a ptáci v letu
Zaplý je topení
Věneček usychá
Vzpomínky blednou

cernobily podzimKde žijí příběhy. Začni objevovat