Nečekané Poznání| Kery ff

|15|- avataři

Kolik je hodin prosimtě🥱? Řekla jsem rozespale a se zívnutím. ,,půl osmý jak si chtěla vzbudit tak budím" řekl ten hlas který moc dobře znám. Patřil Kryštofovi. ,,už?? Ach jaj uz vtavám at stihnu nastup s děckama" řekla jsem já a vstala z té palandy. Když jsem slezla šla jsem do koupelny kam mě pronásledoval i Kikin. Já si čistila zuby mezi tím co on si upravoval to jeho ptačí hnízdo kterému nevím jestli se dá říkat vlasy, ale já to miluju. Já si zuby dočistila a začala jsem si česat ty svoje vlasy dlouhý až po zadek. Kikin jen pózoval a pak ho napadla náramná myšlenka. Zlechtat mě. Samozřejmě že mě nešetřil. ,,nekřič vzbudíme ostatní" smál se Kery mezitím co mě lechtal. ,,myslíš že to jde?" Řekla jsem mu na to já a v tom se otevřeli dveře a v nich stála Mája emo z toho že jsem jí vzbudila. ,,můžeš mi říct, proč tak ječíš?😃" Řekla a já se hned omluvila a na Kikina to práskla. ,,on mě lechtal" dodala jsem a Mája zavřela dveře do koupelny.
,,Byla celkem naštvaná že jsme ji vzbudili xdd,, řekl kery s tím jeho klasickým smíchem. ,,jo celkem to tak vypadalo" řekla jsem mu a odešla si pro věci na sebe.
,,jdu se prevlikat pls nechote do koupelny" rekla jsem ostatnim a sla.

~nástup~
V podstatě nám jen řekli co se bude dít teď dopoledne, spočítali jsme se a dostali bodíky. Zatím vedeme, asi umíme počítat.
Taky se ptali jestli máme povlíknuté povlečení. Né všichni měli. Dopolední aktivitou byli avataři. To znamená že jsme měli po areálu hotelu kde jsme byli umístěné rúzné úkoly s tématikou avatara. Děcka chodili na slupinky rozdělený v týmu. Já byla jeden z avatarů dá se říct. Měla jsem jen modrou šipku na čele a na ruce a zadávala jsem úkol prohození vlaštovky kruhem co musí tým vytvořit. Nic těžkého takže jsem si povídala s Kerym nečekaně.
Je fajn že na geeku se tolik jiné věci než celý tábor moc neřeší takže je tu příjemný vibe. Ale s Kerym je to trochu jinak. Doslova s ním můžu řešit cokoliv a je to příjemnej vibe. Zrovna mi říkal něco co zažil s Erikem, ale pak zmlknul. Najednou prostě u prostřed věty ticho. ,,Hele všechno v pohodě? Já jen že jestli je normální se takhle zastavit uprostřed věty." Zeptala jsem se stylem jako bych se ho ptala kdyby se nic nedělo. Což jsem si chvíli i mylsela, dokud nokoukal hlavou dolů a byl skleslý. ,,Kiki? Haló? Copak se děje?" Klasicky neodpověděl.

~svačina~
Než mi stihl odpovědět už se řítili děcka z jedný strany od Mattema a z druhý od Dejzra a oba tými volali že je svačina. Hlad jsem sice neměla, ale odpočinout bych si chtěla. ,,jdem?" Zeptala jsem se. ,,nemám hlad" řekl Kiki a já věděla, že se něco děje. ,,pojď si alespoň odpočinout, přecejen je vedro a jsme na slunci pořád."
Vzala jsem ho za ruku a né moc rychlou chůzí jsme zanedlouho byli v hotelu. S Kerym jsme šli do pokoje kde nikdo nebyl a já se ho mohla zeptat co se stalo.

~Erik~
Tj-hej fakt co se stalo?
K-nic vážnýho, fakt neboj. Jen jsem se nad něčím zamyslel a asi jsem se zamyslel dost kd,ž moje myšlenky byly silnější než já.
Tj- no dobře nebudu to řešit. Jen chci abys věděl že tě mám ráda.
Keryho jsem obejmula okolo krku a šli jsme zas ven.
,,jee ahoj týme, tak co jak se vede avataři" potkali jsme skupinku z našeho týmu a chvíli jsme si povídali. Pak za náma přišel Erik protože jsme byli u stanu kde byl aspoň trochu stín tak se schladil. Kikin byl takovej nesvůj, ale myslela jsem že je to tím jak je poprvé odhalenej na nějakym místě.

Ahoojj! Tak jsem zpátky. Ik že jsem vám tak strašně chyběla. Omlouvám se že nebyly kapitoly ale bylo pololetí a psali se testíky a taky mám teď zlomenou ruku takže píšu jak lobotom. Díky za pochopení.
Tahle Kapitola je věnovaná Máje, protože čekala dlouho než výjde. A všem kteří čekali s ní.
~vaše Jess
(686 slov)