V Pasti Mafiána [BL]

🐢†17†🐢

Jsou 4 hodiny ráno, vím to protože mám u sebe telefon, ten chlap asi nebude úplně chytrej (a ano spím s telefonem😅) no ale asi už jsme pochopil když předtím řekl že mě nemusí Robin najít úplně v pohodě. Taky že tady ten chlap už byl a docela dost mě sešvihal bičel. Ale rány do břicha jsem si kril rukama tak snad je vše v pořádku. Neříkám nic docela se bojím že mě nenajde ale zase se bojím že se Robinovi něco stane. Ale zase chci aby mě našel aby jsme byli spolu a šťastní.

Je 7:17 a my konečně parkujeme před nějakým starým domem. Podle navigace by měl být vevnitř. Hned jak Blue zastavil jsem doslova vystartoval a běžel do domu. Vykopl jsem hlavní dveře a vešel dovnitř. Zastavil jsem se a porozhlédl se kolem sebe ,,AAAAAAAAAA!!! PROSÍM NE!! TO BOLÍ!!" najednou jsme uslyšel moc dobře známí hlas a rychle se vydal za ním do sklepa. Znovu jsme Vykopl dveře a vešel dovnitř ,,NECH HO KURVA BEJT!!" zařval jsem a namířil rychle pistol na Alexe který se ke mě pomalu otáčel ,,R-Robine?" zaslechl jsem tichý šepot ,,Ale ale ale. Tak přece jen jsi si ho našel. Ale to jsi se nenaučil že nemáš někam líst sám? Co?" koukl se na mě s úsměvem a naklonil hlavu na stranu. Psychopat. Já to říkal vždy ,,ale jo. Já tady nejsem sám kreténe" řekl jsme a najednou se ze zhira začali ozývat rány a střelby ,,A koukám že ty jsi tu taky nebyl sám" ,,Aaaa jsi chytrý to se musí nechat ale dost mě ti štve to jo ale víš proč jsme to vše udělal?" ,,Byla do nehoda jasný!" lehce jsme křiknul ,,Nehoda?!?! Víš co je nehoda? Nehoda je to když se to stane omylem ale ty jsi ho držel pod krkem!! A a..." furt pokračoval a mě už to nebavilo, tak jsem využil jeho nepozornosti a prostě stiskl spoušť, a pak znovu, znovu, znovu a znovu. Aby jsme si byl jistý že je poněm. Skácel se k zemi a hned na to jsme slyšel jak někdo běží k nám. To jsem neřešil a rychle přiběhl vystrašenému Michalovi ,,Jak ti je?" zeptal jsem se starostlivě ,,Michale!" trošku jsem zvýšil hlas aby se probral. Koukl se na mě a hned na něm bylo vydět že se rozbrečí ,,R-Ro-Robine? S-Si si to ty??" zeptal se a stekla mu jedna slza po tváři ,,Ano! Ano jsem to já!" řekl jsem šťastně a usmál se. Chvilku se nic nedělo ale pak se Miška usmál a skočil mi kolem krku ,,Pane bože děkuju!! Našel si mě! Jsi v pořádku!! Hrozně jsi mi chyběl!!" řekl a hrozně se rozbrečel ,,Ty mě taky zlato. Ty mě taky" silně jsem ho objal a pak ho vzal do náruče. Postavil jsme se s ním a otočil se na kluky ,,Tak asi už půjdeme ne?" kluci jen kývli, rozešli se ven a já šel hned za nimi.

Kluci si sedmi dopředu a já s Miškou dozadu, teda já seděl a Miška ležel a hlavu měl na mích stehnách a nohy měl na sedačkách. Jeli jsme asi hodinu a Michal už spal stejně jako Jack jen já a Blue jsme byli vzhůru (logické když Blue asi řídí tak bude vzhůru P.A.) já hladil po vlasech ,,A kdy že budete mít svatbu" zeptal se zničeho nic Blue ,,No nevím, ještě jsme to nějak neřešili. Ale až bude tak chci aby jsi mi šel za svědka prosím" řekl jsme a koukl se na spícího Michala a pak zase na Blua ,,Jasně to půjdu moc rád" řekl a usmál se stejně jako já ,,Děkuju" ,,Jo však já jsem mega šťastný že ti mužů jít za svědka. Ale prosím hlavně neusni jinak usnu taky a to nedopadne dobře" řekl a zasmál se a já taky ,,neboj já unavený ještě nejsem" na to jen kývl a pak jsme si začali povídat.

,,Tak jo jsme u tebe tak jsi jděte lehnout. Dobrou a hezký sny"  ,,Jasný dík. Tobě taky až dojedeš domů ahoj" rozloučili jsme se a já šel stále se spícím Michalem domů.

Doma jsem ho položil do postele a konečně si lehl vedle něho. Objel jsem do a on se na mě víc namáčkl tak jsme ho objal silněji. Dal jsem mu pusu do vlasů, popřál mu dobrou noc a konečně jsem mohl v klidu upadnout do říše snů.

Tak jo tady je konec další kapitoly. Omlouvmá se za pravopisné chyby a u další kapitoly zase papapapapa❤❤