🦖†22†🐢

77 5 0
                                    

Zima. To je to první co jsem začal vnímat. Brek. Brek dítěte. Chlapečka. Myslím. Tvrdá plocha na které jsem ležel. Pohl jsem nohou. Okovy na noze. Dost ledový. Konečně jsem otevřel oči. Tma. Když jsem se aspoň trochu rozkoukal viděl jsem mříže. Ale odkud jde ten brek a od koho. Pořádně jsem se kolem sebe rozkoukal a najednou jsem si všiml že kousek odemě je malé miminko. Když jsem šel blíž hned jsem poznal ty oči. ,,Yuri" zašeptal jsem a hned si ho vzal k sobě. Uslyšel jsem vrzání dveří a pak hned na to světlo. Jako sorry ale tohle nebyla potřeba, nepotřebuju oslepnout. Slyšel jsem smích a vyděl mě docela známou osobu ,,Tati?" šeptl jsem a on se jen usmál. Přišel až k mřížím a klekl si tak aby se nemusel dívat na mě dolů. Jeho psychopatický úsměv, vždy jsem se ho bál a i teď samozřejmě ,,Co-Co tady děl-ám pane??" opatrně jsem se zeptal a musel mu říct pane jako jsem musel říkat celé své dětství ,,No tak jsem si řekl že když jsem začal tak to taky musím dokončit" řekl a usmál se ještě víc jestli to teda jde ,,A-Ale pro-proč je tady i Y-Yuri??" vykoktal jsem což se docela dívám že jsem to dokázal ,,Tak jsem si řekl že by to byla o něco větší sranda" teď se dost bojím ale spíš o Yuri-ho a né o sebe. Vstal a odemk dveře od mříží a šel za mnou. Vzal si Yuri-ho a já jsem začal panikařit, a začal jsem ho chytat za nohu a tak ale na to mi bylo řečeno že to ne a kopl mi do obličeje. Chytla jsem se za nos a pak jsem jen slyšel zamikání a následně brekot. Koukl jsem se co se děje a když jsem se koukl zastavilo se mi srdce. Ta mrdka mu řezala malým nožíkem do ruky ,,NE!! NECH HO PROSÍM!!! TOHLE NEDĚLEJ!! PROSÍM NE!!" začal jsem hrozně brečet. Pak jsem jen slyšel odemykání dveří a pak znovu zamikání. Jen tak ho položil na zem a odešel kretén. Nechal rozsvícení a odešel úplně pryč. Rychle jsem se doplazil k Yuri-mu. Chudáček můj. Tomu kreténoj se to vrátí a tomu věřím. Sundal jsem si tričko a začal zastavovat krev, naštěstí to nebylo tak hluboké takže to bylo po asi hodince ok.

Trvalo mi dost dlouho než jsem ho uspal ale povedlo se. Mám žízeň, a hlad a Yuri bude mít asi za nějakou dobu taky. Bojím se a to hodně. Nikdy bych nečekal že bych se opět setkal se svým otcem ale povedlo se.

Jsem unavený ale nemůžu usnout. Né že by to nešlo ale táta by mohl přijít a zase udělat něco Yuri-mu a to nechci. Je mi zima přece jen jsem bez trička protože se mi to zakrvácený tričko nechce se nasazovat. Seděl jsem u zdi s Yurim v náručí a přemýšlel. Rád bych se svému otci postavil ale nemůžu. Prostě to nejde. Vždy dostanu panický záchvat a docela se dívám že jsem ho nedostal předtím. Jsem slabý a docela se dost divím že jsem se dostal na policii. Super jsem nebo byl jsem policajt ale i tak nezvládnu se postavit svému tátoj.

Jen tak jsem seděl u zdi a v náručí jsem měl Yuri-ho. Uslyšel jsem vrzání dveří a tak jsem se tam kouknul. Myslel jsem že je to otec ale ne ,,Sestro?" ,,MICHALE!!" vykřikla a rozeběhla se za mnou. Se sestrou jsem měl vždy moc dobrý vztah. Přiběhla a klekla si před mříže ,,Já našla jsem tvůj telefon a tak jsem si vzala takoví pistol a šla tě hledat a kdo je ten malý?" řekla a zařídila se na Yuri-ho. Rychle jsem šel k mřížím taky si klekl ,,To je Yuri je to můj syn ale to je jedno. Vem ho ven. Hlavně tě s ním nesmí vidět otec. Vem ho běž někam kde je dobrý signál a zavolej přes můj telefon člověku který se jmenuje na tom telefonu *můj mafián* jmenuje se Robin. Tak mu zavolej a řekni mu tuhle situaci že jsem tady. A pak se schovej s Yurim někam tak aby tě Robin našel. Pak si přijde i pro mě. Udělej to prosím. Si moje kediná naděje" vše jsem to na ní vybalil a skoro se rozbrečel ,,Jo dobře chápu" řekla a já ji přes mříže podal Yuri-ho a ona mi dala tu pistol se slovy ,,Bude se ti hodit" usmála se a já ji úsměv opětoval a pak rychle odešla. Jo ta zbraň se mi bude hodit. Dal jsem jí ke kalhotám a šel zpátky na místo u zdi.

Po asi hodině jsem znovu slyšel vrzání dveřmi. Tohle už je on. Koukl jsem se na něj a viděl jsem nůž. Velký nůž. Ten už byl pro mě. Vstal jsem a čekal až vejde ,,Ale ale. Ty si se mi rozhodnul postavit jooo??" mluvil jak na nějaký děcko. Odemkl dveře od mříží a vešel dovnitř, když se začal přibližovat vytáhl jsem zbraň a namířil na něj ,,STŮJ TY MRDKO VYJEBANÁ A DEJ RUCE NAHORORU TI DĚVKO!!!!" zařval jsem a on se zastavil teď už s chladným výrazem ,,Kde si vzal tu zbraň?" řekl klidně ,,DRŽ HUBU KURVA!!! VŠECHNO CO ŘEKNEŠ BUDE POUŽITO PROTI TOBĚ KRETÉNE!!!! A TEĎ SI KLEKNI A DEJ RUCE ZA HLAVU DĚVKO!!!" zase jsem vykřikl a odjistl zbraň. On se ale začal smát ,,Ale no taaaaak začal jsi si hrát na velkého kluka nebo co? Noo? Jsi jen buzna. Nejsi nikdo a nejsi nic." řekl se smíchem a udělal jeden krok blíž. Začal jsem panikařit, nevěděl jsem co mám dělat. Nesmím ho poslouchat, nesmím mu věřit. Udělal další krok.

Panikařil jsem. Nevím kde je Michal ani Yuri. Je ti už celém den. Nevím kdo by se mě nebo jemu mstil. Žádný vzkaz. Kurva ,,KURVA!!" zařval jsem a kopnul do židle vedle mě v kuchyni. Najednou mi začal někdo volat a když jsme se koukl spadl mi kámen ze srdce. Byl to Miška. Hned jsem to zvedl ,,Kde si? Proč jsi nenechal žádný vzkaz?" zeptal jsem se ale ten kámen co mi spadl ze srdce se na to srdce hned vrátil ,,Em ahoj tady je jeho sestra Sky on Michala unesl náš fotr..."

Po tom co mi popsala celou situaci jsem málem umřel strachem. Hned jak mi řekla kde je Michal jsem tam jel. Prý tam je i ona s Yurim a že je s ní Yuri v bezpečí. Ještě jsem zbitek mích kalich stvoření dal na hlídání Bluovi a Jackovi.

Zastavil jsem před nějakým docela hezkým domem. Rychle jsme vystoupil a běžel ke dveřím. Dveře jsem otevřel ale najednou se ozvala rána jako z pistole. Začal jsem panikařit a rychle běžel za zvukem. Šel jsem do sklepa a otevřel dveře který dost zavrzali. Vešel jsem do místnosti.

Udělal další krok blíž a já už to nevydržel. Ozval se výstřel a následně rána na zem ,,Já zmáčkl spoušť?" zeptal jsem se sám sebe docela dost vyklepaně. Měl jsem chuť brečet. Jen jsem stál a koukal na jeho tělo. Bylo vidět že jsme se trefil do srdce.

en jsem stál. Nehýbal se. Uslyšel jsme vrzání dveří. Koukl jsem se tam ,,ROBINE!!" vykřikl jsem a rychle běžel s brekem k němu. Padl jsem mu kolem krku a začal hrozně brečet. On mě pevně stiskl k sobě a začal mě uklidňovat. Za nějakou dobu jsem nakonec i v tom obětí usnul z vyčerpání.

Usnul mi v obětí. Tak jsme ho vzal do náruče a on se ke mě ještě víc přitulil, když jsem vycházel z toho sklepa uviděl jsem tu jeho sestru Sky a Yuri-ho ,,Mohla bys prosím jít se mnou k autu?" zeptal jsem se a ona jen kývla na souhlas.

Michala jsem položil na místo spolu jezdce a pak jsem si k sobě vzal Yuri-ho ,,Děkuju za vše" řekl jsem a ona se usmála ,,V pohodě, pro svého bratra bych udělala cokoliv" řekla a já se usmál. Pak už jsme se jen rozloučili a já vyrazil domů.

Ráno jsem se vzbudil v měkké postílce. Sedl jsem si a začal se rozhlížet ,,Ahoj lásko" řekl Robin který seděl celou dobu vedle mě na židli ,,Ahoj" řekl jsem a usmál se ,,Prosím řekni mi proč tě unesl" řekl a já se přestal smát ,,No. Chtěl dokončit co začal takže mě chtěl zabít. On když jsem byl malý a moje sestra taky tak bil mámu. Jednou byla ale Sky u kámošky takže jsem byl doma sam s rodiči a oni se hádali a já se na to mušek koukat. Nemohl jsem odejít pryč bylo mi ti zakázáno. No a táta jí začal bít a pak jí před míma očima i znásilnil. A pak jí zabil. Před míma očima. A-A pak zbil i mě a já upadl do bezvědomí. Když jsme se vzbudil utekl jsem. A byl sám. Psal jsem si jen se Sky a pak mě našel" vše jsem mu řekl a rozbrečel se ,,Kde je Yuri!!" bykřikl jsme a koukl se na Robina ,,Je v pohodě neboj" řekl a silně mě objal.



Tak jo jak jsme slíbila máme tady delší kapitolu. Omlouvám se za chyby a zatím papa❤❤❤

V Pasti Mafiána [BL]Kde žijí příběhy. Začni objevovat