Chyba ✔️

E

Zdravím vás u nového příběhu Chyba - jedná se o kratší novelu, ve které se objevují postavy z knihy Omyl (George Weasley), ale můžete ji číst i samostatně <3
U každé kapitoly budete mít přiloženou písničku, která se mi textově hodí pro dokreslení příběhu. <3

- Edward -

William Torres.

Posedlost tím klukem mě pronásledovala snad už někdy od čtvrtého ročníku v Bradavicích, kdy jsem si uvědomil, že zatímco všichni moji spolužáci okukují na chodbách Madelyn Brownovou z Havraspáru, která přijela po letních prázdninách do školy jako vyměněná, pro mě představovaly její dlouhé nohy a jemné vlasy tu poslední věc, o kterou bych se měl zajímat.

Můj kamarád Aaron, kterého zařadili spolu se mnou v prváku do Mrzimoru, se mě sice snažil několik měsíců přesvědčovat o tom, jak by se kvůli té holce utkal klidně i se samotným Voldemortem, ale já nemohl přijít na tom, co je na ní pro všechny kolem mě tak zajímavého.

Jasně, měla symetrický obličej, vysportovanou postavu a všechny ty další fyzické proporce, které se všeobecně přijímají za přitažlivé a žádané, ale kromě toho na ní nebylo nic, co by ve mně vyvolalo cokoliv dalšího.

Cokoliv hlubšího.

Když jsem nad tím začal tehdy víc uvažovat, čím dál bolestněji mi docházelo, že si nedovedu vybavit ani jednu spolužačku, která by ve mně cokoliv takového probouzela. Sám jsem tehdy netušil, co by to něco mělo vlastně vůbec být a jestli nejsem prostě jen "jako obvykle mimo", jak mi jednou bez servítek oznámil Aaron, ale od té doby jsem to nemohl pustit z hlavy.

Aaron se mi snažil pomoct, přesvědčoval mě, abych zkusil najít holku, na které se mi líbí alespoň něco, a vzal ji na rande. Háček byl ovšem v tom, že jediná příslušnice ženského pohlaví, se kterou bych si to rande dokázal představit, byla hrdinka z mého oblíbeného mudlovského komiksu.

Tak nějak jsem vytušil, že by s mým výběrem úplně nesouhlasil, takže jsme akorát opět došli do slepé uličky.

Tehdy jsem se opravdu hodně snažil najít někoho, kdo by se mi líbil. Nebo alespoň někoho, kdo by mě zaujal a já si s ním dovedl představit něco víc. Snažil jsem se dokonce tak moc, že jsem si všiml jednoho malého detailu, který jsem do té chvíle, těžko říct jestli jen ignoroval, nebo vážně neviděl.

Byla to jen taková drobnost.

Nedůležitá věc, která ale otočila celý můj život o 180 stupňů.

Zatímco se mi totiž nedařilo najít žádnou holku, na které bych viděl něco natolik atraktivního, abych stál o to jít s ní na rande, začal jsem si postupně všímat drobností, které mě přitahovaly na některých spolužácích.

Líbilo se mi to, jak byl Jeremy z šesťáku vysoký. Zamlouval se mi způsob, jakým Adam nakrčil obočí, kdykoliv se snažil přijít na řešení úkolu do přeměňování. Fascinoval mě způsob, jakým byl Oliver Wood schopný chytit camrál, kdykoliv hrozilo, že dostane nebelvírské mužstvo branku.

Všech těchto maličkostí jsem si sice všímal už dřív, ale nikdy jsem neuvažoval nad tím, že by šlo o něco neobvyklého. Bral jsem to jako přirozenou součást sebe samého, protože jsem to takto vnímal už od malička.

Až v pubertě mi došlo, že ostatní kluci obdivují Wooda kvůli jeho schopnostem, a ne proto, že se mu při každém pohybu napnou svaly na ramenou.