Nemůžu uvěřit že mě políbil.
Na chvíli se odtáhl a hleděl mi do očí.
Usmál se a začal mě vášnivě líbat.
Jednu ruku si položil na mé boky.
Druhou mi přiložil na krk.
Silné sevření mého krku vyvolal vzdych přímo do jeho úst.
Do polibku se usmál a vrátil mi jazyk do pusy.
Ruku kterou měl na mém boku přemístil pod tričko.
Chvíli mě hladil po mé kůži.
Následně jel rukou níž.
Přímo k okraji mých kalhot.
Vsunul se rukou pod ně a já věděla že to musí přestat.
Těsně před tím než mi ruku vsunul do kalhotek jsem ho zastavila.
" Bille počkej "
Řekla jsem.
On se zarazil a odtáhl se.
Hleděl mi do očí.
Kývnul hlavou na znamení ať mluvím.
" Nechci to "
Zašeptala jsem.
" Ty nechceš?! "
Naštval se.
Kývla jsem a hlavou a jako vždy se blbě usmála.
" Ty mi teď právě říkáš že nechceš?! "
Křičel a já se začala bát.
Slezl ze mně a popadl nějakou věc.
Hodil s tím o zeď.
Popadl další věc a znovu ji třískl o zeď.
Všechno je rozházené a rozbité.
Bill křičí zlostí.
" Ještě mi žádná děvka neřekla že nechce kvalitní sex se mnou! "
Bojím se.
Bill zamířil ke dveřím, vyšel z nich a silně je zabouchl.
I přes zavřené dveře jsem ho slyšela jeho křik.
Ještě nikdy jsem nikoho takhle nenaštvala.
Vždyť jsem nic špatnýho neřekla.
Jenom že nechci.
Je mi šestnáct kurva!!
Jemu je tak devatenáct nebo dvacet.
Chápu že už je to v mým věku legální ale já to chci zažít s někým koho mám ráda.
A ne Billa Kaulitze.
Vždyť mě něco jako vlastní.
Jeho bych nikdy neměla ráda.
Byla jsem tak naštvaná a hlavně mimo z toho co se teď stalo.
Že jsem si lehla a usla.
Probudil mě pohyb.
Otevřela jsem oči.
Kouknul jsem se na hodiny na zdi.
Dvě ráno.
Cítila jsem dotek kolem pasu.
Dvě žilnaté ruce kolem mého pasu mě objímali.
Otočila jsem se a uviděla spícího Billa.
Byl tak nevinný.
Usmála jsem se a otočila se zpět.
" Otoč se zpět ke mně prosím "
Žadonil Bill.
Co mi zbývá.
I kdybych se neotočila, on by to dokázal.
Změnila jsem polohu hlavou k němu.
Co si budem spalo se mi takhle líp.
Ráno.
Vzbudil mě Bill.
" Princezno musíš do školy "
Řekl a vstal z postele.
Nenávidím vstávání.
" Ještě mě nech! Chci spát "
Okřikla jsem ho.
Slyšela jsem jenom jak se zasmál.
Vzal mě do náručí a odnesl mě do koupelny.
Musím začít žít.
Co mi zbývá.
Nasedli jsme na motorku a jeli jsme teda do školy.
Cestou jsem se musela stavit doma pro batoh.
Pro moje štěstí jsem potkala pěstouny.
" Kde si byla!? "
Křičel po mně nevlastní otec.
Nic jsem neřekla.
Protože jsem věděla že když něco řeknu, dostanu víc do huby než když nic neřeknu.
Samozřejmě facku jsem dostala.
A ne malou.
" Co si tam tak dlouho dělala? "
Zeptal se mile Bill.
Následně se zahleděl na moji tvář.
Rukou si podržel moji pradu a prohlédl.
" Do dne bude mrtvý "
Neměla jsem žádné námitky.
Svého nevlastního otce který si mě ani adoptovat nechtěl.
Ze srdce nesnáším.
Jen jsem kývla a nasedla zpět na motorku.
Byla jsem mimo a chtělo se mi brečet.
Bill si toho všiml.
" Teď řídíš ty "
Zaskočilo mě to ale začala jsem řídit.
On mě obejmul a takhle jsme jeli celou cestu do školy.
Dorazili jsme ke škole.
" Tak čau Bille "
Chtěla jsem už jít ale on mě chytil za ruku.
" Kam si myslíš že jdeš?! Si myslíš že tě jen tak nechám odejít. Hezky pěkně tě odvedu a zjistím si kdy odcházíš ze školy. "
Sakra zase mi zkazil plán na útěk.
