10

224 5 1
                                    

Ráno:

Probudil mě hlasitý zvuk zvonku, který mě donutil vstát.

A:co to je Hai?
H:jdu tam, klidně lež

H: čau, co tu děláš tak brzo?
C:no jdeme za Markem
H: teď?
J:jo teď, ahoj krásko
H:řekla jsem, že máš přijít sám
C: já vím, ale nenechal se odbýt
H: okamžitě vypadni, běž pryč Jacku
J:taky tě rád vidím
H: myslím to vážně
J:já taky
H: dobře já se převleču a můžeme jít, jen my dva
J:no můžeme, ale nebude to tvýmu bráchovi líto, když už jsem přijel

Ignorovala jsem jeho slova a mířila do pokoje. Když jsem do pokoje vešla, cítila jsem, že tu nejsem, asi úplně sama.

H:co tu jako děláš?
J: dohlížím na tebe, aby si se hezky oblékla
H:ty prasáku, táhni

Vyhnala jsem ho z pokoje, ať se můžu konečně převléct.

H:Cole, můžeme jít
C: dobře
J: víš, že se mě nezbavíš?
H:a ty víš, že tě zabiju
J:ale, ale, lásko, jak se ti líbily květiny
H: tušila jsem, že jsou od tebe, typický Jack Gilinsky
J:a já zase věděl, že z tebe něco takového vypadne, typická Hailey Preston
H:idiote
J:ano drahá?
H:fuj

Udělala jsem jako, že zvracím.Když já jsem se snažila jít od Jacka co nejdál a on mě pořád následoval, Cole se skvěle bavil, vypadal jako kdyby jeho smějící se obličej měl za chvíli puknout.

C: já z vás nemůžu
H:ty se moc nesměj, nebo budeš druhý v pořadí na smrt
J:těší mě, že jsem na tvém seznamu a dokonce první

Už jsem na to raději neodpověděla a nastoupila do auta, během cesty nikdo nepromluvil, myslím si, že všichni cítili to napětí, které tu ve vzduchu viselo.

Když jsme dojeli, vyšli jsme z auta a tiše vcházeli do Markovy ordinace.

M:ahoj
C: čus Marku
M:tak jo Hailey, můžeš si sem sednout
H: díky
M:tak jak..
H:co tu děláte?
J: stojíme
H:nejsem blbá a doufám, že ty taky nejsi úplný polomozek, takže odejděte
C:no tak joo, jdeme

M:v pohodě?
H:jo jasně, proč?
M: nevím, připadá mi , že je to mezi vámi nějaké napjaté
H:jo je to divný, ale o nic nejde, takže můžeš se na tu nohu podívat, ať už můžu jít
M: dobře

M:ta noha je dobrá, co si přes týden dělala
H:byla jsem donucená být doma a nechodit
M:nech mě hádat, Jack?
H:jop
M:no tak jo, můžeš jít
H: díky Marku, čus
M: čau

C:tak co říkal
H: říkal, že je ta noha v pohodě
J: ještě něco?
H:jo, že jste idioti
J:to neříkal
H: né no, ale je to pravda, za to jak jste mě celý týden srali, hlavně ty

Ukázala jsem na Jacka a lehce se zasmála.

J:ty se mi směješ?
H: já, né
J:jestli nechceš aby se ti něco stalo, radím ti neběžet a poddat se tomu co se stane
H: já, NIKDY

Hned na to jsem začala běžet jako o život, cítila jsem, že je blízko, jsem sice dost rychlá, ale běžel za mnou dost svalnatý hokejista, přesto nezastavuju.

V duchu jsem se začala radovat, když jsem uviděla známou uličku za, kterou se nacházela bytovka ve, které bydlím.

Když jsem do bytu vešla, zabouchla jsem dveře a lehla na gauč.

A:tyjo, co se ti stalo?
H:hh..po.. počkej..ch.. víli
A:to si právě uběhla maraton, nebo co?
H:dalo by se to tak říct, běžela jsem celou cestu, zhruba od stadionu tady
A:a to jako proč, chtěla ses zabít, nebo co?
H: myslím, že bych umřela, kdybych neběžela
A: chápu, takže něco s Jackem
H: přesně

Chtěla jsem ještě něco říct, ale zničeho nic zazvonil zvonek.

H: neotvírej!
A:to se ho fakt tak moc bojíš?
H:ne, teda možná, já nevím, co vím je, ale že by se mi fakt nelíbilo co by se mohlo stát
A:ehm, to ti budu úplně věřit

J:Hailey vím, že tam si, otevři!
H:nikdy, i kdyby to byla jediná šance jak přežít, radši bych umřela, než abych tě pustila dovnitř
J:jsi tak tvrdohlavá
H:já vím, taky vím, že je to jedna z věcí, proč jsem tak sexy
A:ty jsi teda potvora
H:já vím, díky

Zasmály jsme se tomu a já odešla do pokoje.

O hodinu později:

A:emh, Hailey?
H:jo?
A:ráda bych šla něco nakoupit
H:no a co ti brání?
A:řekla bych, že jeho jméno je Jack Gilinsky
H:co?!
A:jo, no on se od těch dveří nepohnul ani na centimetr
H:tak běž, jestli vejde, tak si s ním nějak poradím
A:jsem si tím jistá
H:..a můžeš koupit zmrzku?
A:ta už je na listě alespoň dvakrát
H:jsi skvělá
A:já vím, ale už půjdu
H: dobře

Slyšela jsem jak Amanda otevírá dveře a někdo vtrhá do bytu.Tak jo HERE WE GO.

H:copak, maminka tě neučila klepat
J: učila, ale já nikdy nedával pozor, sledoval jsem hokej
H:super, teď mi můžeš vysvětlit, proč jako jsi před mým bytem, jednu hodinu?
J:já jsem ti několikrát říkal, že vždycky splním to co řeknu
H:a já jsem ti několikrát řekla, že tě nechci v mým životě
J: drahá Hailey, to že mě ve svém životě nechceš, neznamená, že mě ve svém životě nepotřebuješ
H: já tě nepotřebuju

Řekla jsem to a on se začal smát.

H:čemu se jako směješ?
J:em, promiň jen ten vtip je dost humorný
H:to nebyl vtip, co na tom pořád nechápeš, drž se ode mě konečně dál
J: a ty nechápeš, že já se od tebe nemůžu držet dál, vážně jsem to chvíli zkoušel a neříkej mi, že se ti nelíbí, když tohle dělám

Říkal to, zatím co mi dýchal na krk a byl tak blízko, že ani vítr by se mezi nás nedostal.Pořád mi dýchal na krk a šeptal:

J: vím, že mě miluješ, že tohle miluješ

Nemohla jsem se odtrhnout, prostě nemohla, bylo to jako droga, kterou jsem hledala celý můj život.A přesně proto udělám něco, co si budu v budoucnu možná vyčítat.Nezvládala jsem to napětí mezi námi, tak jsem zvedla pohled, zadívala jsem se do jeho očí a konečně ho políbila.

Láska z leduKde žijí příběhy. Začni objevovat