Láska z ledu

19

H:emh, no

Byla jsem docela zaražená, vím ,že tohle by se muselo dříve nebo později řešit, ale já prostě nevěděla co na to říct. Jasně že vím, že odjíždí za tři týdny to, ale není nějaký větší důvod proč to teď rozebírat, ne?

J: já vlastně jsem o tom ani nechtěl mluvit, ale myslím si, že je důležité, aby jsme si o tom promluvili teď
H: a o čem přesně chceš mluvit?
J: no jak to mezi námi bude?
H: chceš si se mnou snad rozejít, ty jsi snad myslíš, že budu tvoje přítelkyně jenom na místech, kde budu s tebou, nebo co jako?
J: ne, to jsem ti říct nechtěl, jenom vím, že by to nemuselo být lehké
H: jasně, že to nebude lehké to, ale neznamená, že to nezvládneme
J: víš jediné co jsem ti k tomu chtěl říct je, že tě nechci ztratit, že tě miluju a že bych fakt nechtěl odjet, ale jestli přemýšlíš takhle...
H: co tím myslíš takhle?přemýšlím podle toho jak jsi mi podal svoji informaci
J: fajn, víš co asi musím jít pryč
H: jo jasně běž si, protože je to všechno moje chyba, že

A s tímhle odešel, dobře možná jsem trochu zpanikařila z toho, když o tom začal mluvit, tak jsem si vytvořila scénáře dopředu, ale kdo by to neudělal.

Asi o hodinu později jsem seděla na posteli a dívala se do telefonu, v zápětí se otevřely moje dveře, ve kterých stála Amanda.

H:ahoj, co ty tu?
A: ale jen tak, přišla jsem tě zkontrolovat
H: jo já jsem v naprostém pořádku, jen jsme se s Jackem pohádali, protože on vytáhl téma 'já budu za tři týdny odjíždět'
A: a proč tak brzo?
H: to se sama sebe taky ptám?

Potom co jsem Maddy řekla všechno co se stalo, zvedla se z mé postele a jen se na mě usmála. Pak řekla, že to bude dobrý a že jestli mě Jack miluje, určitě mě nenechá odejít.

Ráno mě probudila Amanda, která mi stála přímo nad hlavou a snažila se abych vstala z postele.

A: no tak musíme jít, jinak nic nestihneme
H: fajn, fajn, už jdu
A: sbalila jsem ti všechny věci co potřebuješ na dnešek, máš je tamhle v tašce u skříně
H: super díky, dej mi 5 minut než se obleču a můžeme jít

Oblékla jsem se, vzala si věci a mohli jsme vyrazit.S Maddy jsme nasedli do auta a vyjeli vstříc snídani. Byl to takový hezký plácek o kterém moc lidí nevědělo, vlastně jen já, Maddy, brácha a pár mých kamarádů na škole.

Když jsme přijeli nikdo tam nebyl, vzali jsme jídlo z auta a sedli si na lavičky. Zbytek dne jsme v podstatě strávili v kině, arkádach a nakonec jsme to zakončili večeří.Teď jsme šli zpět k bytu.

H:jsem moc ráda, že jsme šli
A:já taky a už teď vím, že ty zkoušky máš v kapse
H:no to nevím
A:nech toho, jsi ta nejhezčí a nejchytřejší holka co znám a ty to dáš
H:díky mám tě ráda
A:já tebe taky

Šli jsme dál a když jsme konečně byly před bytem, stál před ním Jack s kytkou v ruce.

H:ahoj
J:ahoj, promluvíme si?
H:jo, jasně pojď

Zašli jsme do mého pokoje a sedli si na postel.

H: takže, o čem přesně chceš mluvit
J: poslouchej Hailey, je mi líto, že sis myslela takové věci a vlastně jsem o tom nechtěl mluvit, ale pak jsem si řekl, že tě nechci ztratit a to je ta jediná věc, proč jsem s tím tématem začal
H:taky mě to mrzí, možná že jsem přemýšlela trochu přehnaně a rychle
J: víš, že tě miluju a přísahám, že se to nikdy nezmění
H:já tě taky moc miluju

Obejmuli jsme se a políbili a potom jsme.............a nebo vlastně nic.....však víte.

H: dobré ráno
J: nádherné ráno, sluníčko proč už vstáváš
H: dneska se musím začít učit na státnice
J: ještě chvíli
H:to říkáš vždycky a pak tady strávíme celý den
J:tak faajn
H: děkuju, máte dneska trénink nebo ne?
J:jo asi za hodinu, takže asi půjdu, hodně štěstí lásko
H: tobě taky, miluju tě

Řekla jsem zatím co jsme se loučili u dveří.Odešel a já se zase pustila do nekonečného učení.

Popravdě jsem to nečekala, ale tři týdny uběhly jako voda a zítra měl Jack s bráchou odjíždět, Jack měl přijít ještě ke mně do bytu, na poslední noc než odjede.

Přišel asi v 9, společně jsme se najedli a koukali se na film, později jsme se přesunuli do mého pokoje kde jsem na sebe oba z touhy skočili, bylo to jako by jsme se už nikdy neměli vidět, jako kdyby každá část našeho těla věděla, že to musí být ta nejdůležitější věc co se za tenhle večer stane.

Ráno jsme oba brzo vstali a zamířili na letiště. Přešli jsme k jejich týmu a já Jacka pevně objela, zatímco on mi dával malé pusinky na hlavu. Pořád jsem v sobě měla ten pocit, jako když to bylo poprvé, pocit toho, že s ním můžu být volná, že se cítím v bezpečí. Najednou jsem zezadu ucítila další dotek, tentokrát to byl Cole.

C: hlavně se moc nestresuj a nezapomeň, že já v tebe věřím, my v tebe věříme
H: děkuju, mám tě ráda velký bráško
C:já tebe taky, nejvíc na světě
J:budeš mi chybět lásko
H:ty mě taky, miluju že a nezapomeň na to, že jestli zjistím, že máš něco s nějakou holkou, tak přísahám, že tě zabiju a ji jako druhou
J:to bych si nikdy nedovolil, ty jsi moje životní láska, miluju tě
H:to doufám, já tě taky miluju

Hned poté jsem z letiště odjela domů a znovu se začala učit na zkoušky, které budou už za týden.

Celý týden co jsem se učila jsem si taky každý den volala s Jackem a Colem. Upřímně nečekala jsem že mi Jack bude tolik chybět, ano nějak jsem tušila, že to bude osamělé, ale že až tak moc. Konečně tu byl den státnic. Přišla jsem do školy lehce na nervy a když jsem zase odcházela cítila jsem, že by to nemuselo být na špatné cestě.

O měsíc později jsem konečně věděla výsledek. Hned jsem zavolala Jackovi, abych mu tu dobrou zprávu řekla. Chtěla jsem mu vlastně říct dvě zprávy a pevně jsem doufala, že se mu bude ta druhá líbit.Telefon vyzváněl a po pár sekundách to zvedl. Seděl jako obvykle na posteli a už od začátku jsem viděla, že se na mě neusmívá jako vždy.

H:ahoj lásko, co se děje, vypadáš smutně
J:jo no děje se tu teď taková...

Jack byl přerušen ženským hlasem v pozadí, který říkal: kde máš ručník?

H:Jacku, co to bylo, kdo to byl
J: Hailey klid lásko, já ti to vysvětlím, není to tak jak si myslíš
H:jo a jak to teda je máš ve svém pokoji jinou holku, která po tobě chce ručník, co mi k tomu chceš říct víc, že to byla nějaká chudinka, která se potřebovala vysprchovat
J:ne to ne, ale...
H:nech to být Jacku

Okamžitě jsem zavěsila a cítila jak se mi do očí derou slzy.