my danger is my salvation♡ || Tom Kaulitz CZ

4. kde je

Jessica pov
Nelíbali jsme se jako dospělí, žádnej francouzák nebo něco takovýho. Jen mi zlehka pusinkoval spodní ret a sem tam ho i jemně skousl. Už několikrát jsem si představovala jaké by to bylo dostat od něj pusu, ale teď? Sedím s ním na střeše v jeho objetí a on mi lehce okusuje spodní ret. Jeho rty jsou sladší než v mých snech. Jemnější než v mých touhách. Teplejší než v mých představách. Jednou rukou mě držel blízko jeho těla a druhou mi jemně hladil mou zčervenalou tvář. „Si se nějak zasnila." vyrušil mě z přemýšlení hlas Toma, který mi právě hledí do očí a přihloupě se usmívá. Vlastně má pravdu, celou dobu pusinkuje on mě, ale já nedělám nic. Jsem prostě v tranzu. Je jsem se na něj usmála a myhla rameny. „Zkus to." řekl, když se trochu odtáhl. „Nevím jak." odpověděla jsem stydlivě, prostě mám strach ať to nějak nepokazím. „Nic to není. Představ si, že mi třeba dáváš pusu na tvář." odvětil a sedl si tentokrát přede mě. Já si klekla na kolena a zhluboka se nadechla. „Pomůže ti, když zavřu oči?" zeptal se a pak se uchechtl, já se jen přikývla aby je zavřel. Tom tedy zavřel oči, já se narovnala a jemně mu chytla tváře. Znovu jsem se nadechla a pak jsem přitiskla svoje rty na ty jeho. Ten jeho piercing...miluju. Chtěla jsem se odtáhnout, ale Tom mě chytil kolem pasu a natiskl mě blíž k němu, takže jsem mu teď seděla na klíně. Pořád jsou naše rty přilepené na sebe. Sice jsem chvilku váhala, ale nakonec jsem se odhodlala trochu pootevřít rty a zase ho políbit. Cítím jak se usmívá do polibku. Pak jsme se od sebe odtáhli a jen se tomu druhému dívali do očí. „Půjdeme už dovnitř?" zeptal se skoro šeptem a já jen přikývla.

♡✿♡✿♡

Už bylo skoro 10 a já teď sedím s Billem a Gustavem v Billově pokoji. Když jsme ještě byli s Billem sami, tak jsem mu řekla co jsme s Tomem dělali na tý střeše a společně jsme začali pomlouvat Toma dokud nepřišel Gustav. Ale i s ním jsme si povídali a dost se nasmáli. Jak jsem se jich mohla ve škole bát, jsou to v pohodě kluci.

JESSICA: „Tak tomu nevěřím!"

BILL: „Vážně, přísahám! Kvůli tomu jsme dlouho nemohli mít koncert někde venku."

JESSICA: „Nevěřím, že by se Tom jako malej bál větru."

GUSTAV: „Bill má pravdu, Tom musel chodit k dětskýmu psychologovi aby se to spravilo."

Když to Gustav dořekl, tak jsme se zase všichni začali smát. Zjistila jsem, že Tom byl zvláštní dítě. Když byli ve školce, tak prej jedl písek, zachraňoval žížali a brouky ze silnice aby je něco nepřejelo, když se mělo spát tak místo toho skládal písničky. Jo a bál se větru. Skvěle jsme se bavili, teda dokud do pokoje nevtrhl naštvaný Georg s Tomem za zády. „Co je s tebou?" zeptala jsem se bráchy a rychlá vstala z Billovi postele. „Jedem domů. Dělej!" začal hned na mě křičet, silně mě chytil za paži a vlekl za sebou až dolů ke schodům.

Tom pov
Georg doslova táhl Jessicu celým domem dokud nevylezli ven. Já s Billem a Gustavem jsme všechno jen sledovali od vchodových dveří. Samozřejmě mě zajímá co se stalo, ale známe Georga a dobře víme, že když je nasranej tak ho máme radši nechat být. Ještě na sebe s Jessicou řvali, pak jí skoro hodil do auta a prostě odjeli.

♡✿♡✿♡

Je úterý a já už sedím ve škole ve fyzice. Je druhá hodina a to znamená, že pak je velká přestávka. Mám v plánu zase jít za Jessicou do třídy. „To je všechno, můžete se nachystat na další hodinu." řekl náš fyzikář a my si začali balit věci a chystat se na Matiku ze který skoro propadám. Bezva... „Půjdeme za Jessicou?" zeptal se mě Bill, když vstal z lavice. Jen jsem přikývl a mávl na Sashu, že už jdeme. Dneska se mě ptala už třikrát, jestli půjdeme za Jessicou a jestli může jít s námi. Přijde mi fajn, že si spolu rozumí a pro Jessicu je to určitě lepší než aby se bavila s Taylor.

Šli jsme školní chodbou dokud jsme nedošli před 7. třídu. Bez váhání jsem vešel dovnitř a už se nemohl dočkat až svoje škvrně zase trochu potrápím. Ale není tady. Taylor seděla v lavici sama. Šel jsem tedy za Zaynem, i když u něj seděl Louis. „Zayne, kde máš Jessicu?" zeptal jsem se nenuceným hlasem abych neprojevil snad nějaký zájem. „Doma." odbyl mě a pak už se na mě ani nepodíval. Od kdy je takovej...

Zdarko🩷 omlouvám se za kratší kapitolu, ale mám před přijímačkama a musím se učit do školy😭 určitě bude zase nějaká delší kapitolka 😻