1.

289 5 0
                                    

Jmenuju se Sophia Müllerová je mi 18 let,říkejte mi Sofi..ale teď vám budu vyprávět můj příběh.

Je začátek letních prázdnin 2022 a my se s mámou stěhujeme z Prahy do Brna k jejímu novému příteli.

Jeho jméno je Ondřej a prý má syna Petra kterému je 23 let a dělá hudbu,jeho umělecké jméno je Stein27.

Pár písniček znám,ale ne nějak extra,takže to vypadá že budu mít slavnýho "bráchu".

Popravdě se mi tam nechce,ale budu to muset přežít.

"Sofi" Volá na mě mamka z chodby ať už jdu do auta.

"Běžím" Odpovím ji.

Jeli jsme necelé tři hodiny,vyjíždeli jsme ve 12:00 a teď je něco před 15:00 odpoledne.

Když přijedeme před krásný velký rodinný barák tak se nestačím divit,je opravdu krásný.

Před domem už čeká nejspíš mámin přítel Ondra,vylezeme z auta a vytáhneme si z kufru všechny tašky a kufry s věcma.

"Jsem Ondra,těší mě" usmál se na mě.

"Sophia,ale říkejte mi Sof nebo Sofi,děkuju" Odpovím mu.

Ondra nám vzal věci a šli jsme dovnitř,provedli mě domem a posoudila jsem že budou asi dost bohatí jak tak vidím.

"Sofi,nahoře máš pokoj,máš ho vedle Petra,ten teď něco dělá takže se seznámíte až na večeři."

Skvělý,popravdě jsem neměla chuť se s někým seznamovat,chtěla jsem si lehnout do postele a spát.

Nachvíli jsem i usla ale v 6 hodin večer mě vzbudilo mámino vyšilování že nestihneme večeři.

Tak jsem se šla připravit,vzala jsem si na sebe třpitivé tmavě modré šaty na ramínkách a lehce se nalíčila,vlasy jsem si vyžehlila a když už jsem teda vycházela z pokoje tak jsem na chodbě do někoho narazila.

"Dávej si pozor kurva" Ozvalo se předemnou.

Došlo mi že to byl Petr.

"Tak promiň,neviděla jsem tě" Odpověděla jsem mu.

"Příště se dívej kam šlapeš,ségra" Ušklíbl se a táhl mě za ruku po schodech dolů.

"Jdem ať to stihneme" Dodal.

-

Už jsme dojeli do restaurace kde máme mít tu večeři a šli jsme si sednout k rezervovanému stolu.

Máma s Ondrou si povídali a já cítila že na mě Petr tupě čumí.

Nic jsem neřekla,nemám sílu teď
řešit jeho egoistické chování.

-

Už jsme všichni dojedli.

"Mami ,chci jet domů,už mě to tu nebaví" Řekla jsem.

"Petr tě hodí domů,jede do práce takže to má po cestě" Odpoví mi Ondra.

"Já si asi radši vezmu taxika,děkuju" řeknu a lehce se zamračím.

"Přestaň se tak chovat Sofie!" Vyprskne na mě máma.

"Ježiš já tě odvezu tak nedělej drahoty a pojď" Zapletl se do toho Petr a protočil očima.

-

Jedeme teda v autě a Petr jede jak hovado,chvíli to vydržím ale pak už
mu musím něco říct.

"Nechtěl bys třeba jet aspoň trošku pomaleji? Chceš nás snad zabít?"

"Hele ségra nech to na mně ju,řídím já,ne ty" Řekl mi opět egoisticky.

"Přestaň mi říkat ségra zaprvé a zadruhé bych to i já uřídila líp" Odseknu mu.

"Nedělá mi problém tě tu vysadit,tak buď už zticha" Zvýšil hlas.

"Jo jasně toho bys byl schopnej no" Vysměju se mu.

Petr zastavil a řekl ať si vystoupím.

Já si samozřejmě myslela že si ze mě dělá srandu takže jsem kroutila hlavou a čekala než se zase rozjede.

Petr si ale vystoupil,obešel auto a otevřel mi dveře.

"Dělej,vystupuj"

"Děláš si prdel,že jo" Odpovím mu.

"Mám to ještě zopakovat?" Znovu zvýší hlas.

Tak si teda vystoupím a sleduju Petra jak odjíždí,super,jsem někde kde to neznám a ten idiot mě tu nechá.

Čaukyy💘máme tu první kapitolkuuu,libii?

Just my step bro or something more? / Stein27Kde žijí příběhy. Začni objevovat