Jiní Na'vi

Cesta

„Já už nemůžu Tir nong," říkala moje sestra už asi po desáté po hodině cesty. „ Pohni si Kirrei."
odpálkovala  jsem ji pokaždé. „Musíme si pohnout, určitě už zjistili že jsme pryč a to ani nemluvím o nebezpečí, dlouho náš druh nebyl na povrchu Pandory. "  vysvětlila  jsem jí. Zavrčela. A já zakroutila očima.

Když v tu chvíli jsem něco zaslechla, v křovinách kolem nás. Něco tu je. Sleduje nás to. Jen doufám, že je to přátelské. Ozvalo se z listový zavrčení. Sakra, asi ne. Necekla jsem a dala sestře povel ať utíká. Poslechla na hned.

Utíkali jsme co nám síly stačili. Ale to nám milo stále v patách. Ohlédla jsem se a byl to Palulukan. O něm jsme se učily doma, ale absolutně si nic nepamatuju. Kurva. Dala jsem sestře povel at šplhá ale ta šelma se vyšplhala za náma. Snažily jsme se skákat z jednoho z stromu na druhý, ale moc rychle nám to nešlo. Ta bestie s námi udržovala krok. A my jsme už ztrácely síly. Když v tu chvíli jsem  zavrávorala .  Uklouzla  mi noha a letěla jsem na zem. Ale někdo mě zachytil v  pravý  čas.