Nebude to vědět jenom Rowan, ale celá smečka. Jakmile jsem prošla dveřmi na zahradu, zatrnulo mi. Byli tu všichni jejich vlčí kamarádi. Kdybych si na to nedávala pozor asi bych to nepostřehla, ale cítili to ze mě v momentě, kdy vítr zavál jejich směrem a mě se udělalo zle. Nezbývalo mi ale nic jiného než předstírat, že se nic neděje a doufat, že to jeden z nich nepropálí před Valencií. Když jsem šla jejich směrem k zahradnímu stolu, pozorovali mě jako bych byla úplně cizí.
Benjamin ze všech nejvíc vyčníval. Vždycky mi připadal hrozivý, ale to pravděpodobně dělala jenom jeho robustní postava. Pokaždé, když jsem se s ním bavila působil mile, jako jeden z mála. Všichni měli podobnou povahu. Notovali si mezi sebou, ale Benjamin mi připadal nejvíc lidský a normální. Dokázala jsem s ním vycházet.
Elijah byl menší, měl světlé vlasy a modré oči. Působil jako anděl, ale nikdy se moc neprojevoval. Představovala jsem si ho jako tichého zabijáka. Pravděpodobně mě nenáviděl, nemohla jsem to ale říct s jistotou. Vždycky se na mě opovržlivě díval. Nikdy jsem to neřekla nahlas, ale myslela jsem si, že se nedokázal smířit s tím, že Rowan si vzal člověka.
Hudson se nejvíc podobal Rookovi. Měl prořízlou pusu stejně jako on. Byl provokatér, zkoušel ostatních hranice, rád dostával všechny až na okraj.
Právě on byl dneska mým největším nepřítelem. Ušklíbl se na mě, protože věděl. Potom se napil z lahve piva, ale nic neřekl. Věděla jsem, ale že si to nechával na potom. Zakousne se do mě až to budu nejméně čekat, ale jeho útok bude masivní a zničí mě.
„Rook by měl přijít za chvíli. Psal mi, že se zdržel v obchodě."
Nezdržel. Dohodli jsme se, že přijdeme chvíli po sobě, aby to nebylo tak nápadné. Posadila jsem se na židli. S Rowanem jsme si vyměnili pohledy, ale ani jeden z nás nic neřekl. Neustále jsem měla nutkání si ho odtáhnout bokem a o všem si s ním promluvit. Musela jsem se zamyslet nad tím, jestli s ním už Rook o situaci se mnou mluvil.
Cítila jsem, jak se na mě všichni dívají, a proto jsem radši pozorovala listy na stromě, co se chvěly ve větru a předstírala, že se nic neděje. Ostatně jako vždy. Nebyla jsem ani trochu ve své kůži a nemohla jsem se dočkat momentu až odtud budu odcházet. Paradoxně jsem se modlila, aby Rook už přišel, protože v tom byl se mnou a měla jsem pocit, že jediný on mě může zachránit než se mě tihle vlci rozhodnout rozcupat na kousky.
ČTEŠ
CARNAL ✔
RomanceTěžko byste hledali průměrnější holku než byla Skye; nebo to si aspoň myslela ona. Ve skutečnosti byla speciálnější než si kdy dokázala představit; jenom přes všechen nezdar v životě, který ji dovedl k problémům s alkoholem a přechodnému bezdomovect...
