2.

126 4 1
                                    

Když sme přijeli ke Calinovi domů vlastně k našemu domu tak to nebyl úplně dům ale spíš vila jako krava. Když jsme vešli dovnitř tak mi calin ukázal můj pokoj a ja si šla vybalit a šla jsem zavolat Barun a říct ji všechno co se stalo. Když sem s Barun dovolala tak mi zavolala mamka
Já (D) mamka (M)
M: ahoj zlatíčko
D: ahoj mami
M: strašně se za otce omlouvám,on to tak nemyslel
D: Mami ale ty to nechápeš už je to po několikátý a já už na to nemám nervy
M: já vím a kde teď jseš?
D: jsem u bráchy
M: Aha dobře tak se tam měj hezky a bráchu ode mě pozdravuj
D: dobře budu a papa
M:papa
*Konec hovoru*
Už sem měla hlad tak jsem šla do kuchyně a udělala jsem si míchaný vajíčka se šunkou, když už jsem je měla hotový tak se za mnou objevil bracha a ja se ho lekla. Vyřídila jsem mu pozdrav od mamky a šla se najíst. když jsem dojedla tak jsem chtěla jít do pokoje ale brácha mě zastavil a řekl mi že se půjdeme podívat na film. Prvně sem nechtěla ale nakonec jsem teda šla. Jediný volný místo bylo vedle Petra a tak sem si tam teda sedla. Po 5.minutovém hádání se kluci rozhodli že tam dají horor jenže ja horory nemám ráda. Chtěla jsem odejít ale něčí ruka mě zastavila a zatáhla zpátky na gauč. Byl to Petr a potom mi pošeptal " neboj princezno já tě ochráním" když to dořekl tak sem zamrzla. Po chvilce hororu už jsem byla namáčklá na Petrovi a byla posrana až za ušima když film konečně skončil tak jsem šla do pokoje. Když jsem se snažila usnout tak to nešlo furt jsem se převálovala z boku na bok. Po pár minutách někdo přišel,byl to Petr.
Petr(P) Já (D)
P: nemůžeš usnout že?
D: nemůžu no
P: ja taky ne tak jestli chceš můžu si lehnout k tobě a povídat si?
D: tak pojď sem *poklepala na postel*
P: dobře ale jestli nás uvidí Calin tak jsme mrtvý.
D: já vím neboj
P:tak povídej jaký jsi měla s Calinem dětství?
D: vždycky to a ním byla prdel furt jsme spolu dělali kraviny a chodili po nocích ven. Oba jsme byli takový ďablové že jsme furt dostavali na zadek a co tvoje dětský? Pokud to nechceš říkat nemusíš.
P: tak bylo to dobrý taky jsem furt běhal po večerech venku ale můj otec mě nikdy neměl v oblibě měl radši moji sestru.
D: oh * začala zívat"
P:chce se ti už spát princezno?
D: trošku
P: pojď sem * obejmul ji*
D: děkuju
P: za co prosimtě?
D: za to všechno co děláš.
P: a co dělám?
D: už od 17 mi zachraňuje tvoje hudba život
P: už nemluv a pojď spát slunečničko💗
D: dobře dobrou
P: dobrou princezno
A oba do pár minut usli

Sunflower kid /ff: Stein27 Kde žijí příběhy. Začni objevovat