Prokletí krvavého úplňku

1. Část

Ellie se probudila a nadšeně se posadila na posteli. Do jejího pokoje svítily sluneční paprsky. Vyskočila z postele a seběhla dolu do kuchyně, kde už u stolu seděla její matka a starší sestra Kate. S úsměvem si sedla na židli mezi ně. ,,Dobré ráno," pronesla.

,,Neřekla bych, že je nějak dobré?" odpověděla Kate. ,,Nevím, jestli je zrovna dneska ideální den na radost."

Ellie si povzdechla. Její sestra z tohoto dne měla vždycky strach, i v době, kdy se ještě nemusela účastnit. ,,No jo, ale já se na večer těším." Zakousla se do chleba, který měla připravený na talíři.

,,Zbláznila ses? Není se na co těšit! Nemělo by se tomu ani říkat slavnost!"

,,A jak se toho mám bát, když mi nikdo nic neřekl? Nevypadá to zas tak hrozně."

,,To si povíme večer, až uvidíš, co prochází branou do města."

,,Tak dost," napomenula je mamka. ,,Kate, chápu tě, ale má pravdu. Nikdo jí o tom nic neřekl." Pak se obrátila na Ellie. ,,Před polednem začnou přípravy. Můžeš zatím jít na návštěvu k Mandy."

Ellie přikývla. Mandy byla její nejlepší kamarádka snad odjakživa. Už od 4 let se navzájem navštěvovaly u sebe doma, a když vyrostly natolik, aby je rodiče pustily samotné ven, našly si své místečko na mýtince za domy.

Po dojedení snídaně se Ellie oblékla, obula se a vyrazila jako obvykle Mandy naproti. Bydlely od sebe jen kousek.

,,Ahoj!" zavolala Mandy a přiběhla Ellie obejmout. Mandy měla kudrnaté hnědé vlasy, které by Ellie někdy ráda vyměnila za své rovné zrzavé, a byla o něco vyšší než většina holek jejich věku. A trochu ji občas to trápilo. ,,Taky se už těšíš na večer?" zeptala se.

Ellie přikývla. ,,Kate je z toho ve stresu, nechápu proč. Co budeme mezitím dělat?"

,,No, rodiče říkali, že bychom měly jít ke studni, tam nám o dnešku konečně něco řeknou."

Vydali se spolu přes vesnici a došly ke studni. Sedělo kolem ní asi 10 dětí, což byla asi polovina všech dětí z vesnice. Sedly si k nim a čekaly.

Po pár minutách přišla slečna Simonsová. Pracovala v malé knihovně a ve volném čase se zajímala o hvězdářství. ,,Zdravím, děti," řekla. ,,Jak víte, dneska je Krvavý úplněk. Nejdříve chci říct, že se není čeho bát. Řeknu vám všechno, co byste měli vědět."

Ellie se chvěla nedočkavostí.

,,Takže. Měla bych vysvětlit, co se vlastně bude dít. Až se začne stmívat, je potřeba, abyste byli všichni doma. Vaši rodiče vám dají červené pláště, které si obléknete. Nosí je všichni. Pak půjdete sem ke studni. Rozdělí vás pak na děti a dospělé. Ty pláště slouží k tomu, abyste se navzájem nepoznali. Protože... Každý rok v tento den k nám bránou přijde duch, vybere si jednu osobu a někam ji odvede. Nevíme proč ani co se s daným člověkem stane. Zpět se ještě nikdo nevrátil."

Obě dívky se na sebe podívali. Takže z tohohle měla Kate strach? pomyslela si Ellie.

Slečna Simonsová pokračovala: ,,V minulosti, když se duch objevoval, lidé protestovali když si vybral někoho z jejich rodiny. To ducha rozzlobilo. Tak se zavedlo nošení plášťů. Pokud by si duch náhodou vybral vás, nepanikařte a nic neříkejte. Prostě ho následujte. Paní Hillové se podařilo provést rituál během jeho krátkého pobytu, a podle ní z něj nesálá žádná špatná energie."

   Paní Hillová byla starší paní, která se zajímá o duchařství a věštectví. V jejím mládí vesnici přijela jen navštívit, na žádost jejího příbuzného, aby se pokusila je ducha zbavit. Poté, co se pokus nezdařil, tu však už zůstala, a každý rok to zkouší znovu a znovu. Už přes 50 let. Nemusí se slavnosti účastnit, protože se tady nenarodila. Proto ani nemá děti, nechtěla je zavázat k něčemu takovému.

   Slečna Simonsová ještě mluvila o pár dalších věcech a pak už mohli všichni jít. Ellie a Mandy se rozhodly, že by už každá z nich měla jít domů. Rozloučily se a běželi domů.

   Ellie se před hlavními dveřmi zastavila, aby se vydýchala, a pak vešla. Maminka stála u sporáku, asi připravovala oběd. Pozdravila ji, odešla do svého pokoje a zavřela za sebou. Začala se prohrabovat skříní, hledala něco červeného. Nakonec si sedla na postel. ,,Mamka snad nějaký plášť mít bude," vyslovila nahlas svou myšlenku, a vydala se zpět dolů aby s něčím pomohla mamince.

     Zdravím! Tahle kniha byla původně do Master Writer Junior, ale neměla jsem motivaci a čas. Ale budu s ním pokračovat. Snad se vám bude líbit, když už budu víc aktivní. Tak zatím!

   - Válečnice Cloudwing☁