Teorie pádu//Stein27

4.

Už jsem dávno vzhůru, extrémně se těším na Martina. No asi bych vám měla říct jak to s náma bylo na střední atd. No prostě první den školy jsme prostě na sebe narazili, ze začátku jsme se moc nemuseli, ale potom jak se začala blížit ke konci střední začali jsme se extrémně moc bavit, dalo by se říct že jsem mu říkala vše a byl jediný který o mně věděl fakt hodně věcí, potom co jsme šli oba vlastní cestou tak jsme si nenapsali ani jsme se moc nesetkávali, docela mě to mrzelo, ale teď se zase bavíme a jsem za to ráda.

12:56
Za chvíli jdu za Marťou extééémně se těším.

Sedím na lavičce a čekám na něj. Už ho vidím v dálce rozběhnu se za ním, ale když jsem skoro u něj příjde za ním nějaká skupina holek a kluku, no prostě bylo to smíchané, každopádně jsem se zastavila a šla jsem pomalu, před tím viděl jak k němu běžím a začal se usmívat ale teď mu úsměv trochu sklesl. Ta skupina děcek byla furt u něj a já za ním došla, usmál se na mě přitiskl mě k sobě a objal mě, potom mě držel jednou rukou, všichni na nás koukali, přišlo mi to divný, holky který tam byli začali úplně žarlit, nebo jako nevím ale začali se na mě mračit, hah asi si myslej že spolu jsme ,, Ty máš holku Martine?" zeptal se ho jeden kluk z té skupiny a já a Martin se začneme smát ,,Neeee to je jen kamarádka" řekne s u toho se furt směje.

Po třeba asi 10min všichni odešli, šli jsme na menší procházku dá se říct, povídali jsme si o životě, on mi řekl že jestli jdu na majales, řekla jsem že jo a řekl že mě vezme do backu, extrémně jsem byla šťastná jako extrémně moc, objala jsem ho extrémně silně, změnil se vzhledově a chováním, samozřejmě k lepšímu, před tím byl úplně jiný ale teď se chová fakt stokrát, no milionkrát piču triliardakrát líp. Prostě úplně jiný člověk.

15:36
Začalo pršet, oba jsme nevěděli kam půjdeme, rozhodli jsme že půjdem ke mně a že se kouknem na nějaký film. Drželi jsme se za ruce a u toho utíkali v dešti, no nebudu lhát bylo docela divný to jak na nás všichni čuměli, my jsme se tomu samozřejmě oba tlemili jak kokoti.

Už jsme v bytě jdeme po schodech, už nemůžu no asi to jde poznat protože sám Martin zpomalil aby mě stíhal ,,Já už nemůžu" řekla jsem když jsme přišli do mýho bytu. Začal si to tam vše prohlížet, pak se na mě koukl a usmál se, typičo má fakt nádhernej úsměv, miluju ten úsměv. Sedli jsme si na gauč nebo spíš já si lehla, on na mě jen koukal a tlemil se ,,Co jeeee?" zeptala jsem se a sedla jsem si do tureckého sedu ,,Niccc, jen si vypadala strašně hezky hey" řekl a usmál se na mě, nevěděla jsem jak to myslí ,,Jak to myslíš" ,,No že ti to fakt slušelo nelžu, ale ty si hezká i tak" dal si ruku na pusu aby zakryl úsměv. Usmála jsem se teda já a on dal ruku pryč. Po chvíli mě objal a lehl si u toho se mnou na gauč, chvíli jsme si koukali do očí a pak to přešlo na rty, začali jsme se přibližovat ale pak jsme si to uvědomili a oba jsme si lehli na záda. Martinovi cikl mobil a hned se na něj koukl, začal se tlemit ,,Copak ti přišlo" zeptala jsem se protože docela slušnej záchvat smíchu ,,Koukej" řekl mi. No asi se ani nedivím že se tlemil, já se hned taky začala smát, někdo ho zmínil v příběhu, vyfotil si nás jak spolu běžíme za ruce v dešti a napsal tam "Grey256 má novou přítelkyni?" a potom tam byl označený, hned to pak dali po chvíli další účty na post, no docela síla. S Marťou jsme nepopadali skoro ani dech, potom mu napsalo hodně fanynek a fanoušků že nám to přeje. Martin dal teda na storko vyjádření že jsme jen nechtěli zmoknout a utíkali jsme se rychle schovat a drželi jsme se za ruce kvůli tomu aby jsme se neztratili v davu lidí. Nikdo ale nevěřil. Nechali jsme to tedy bejt a šli se dívat na film, nebo spíš horor? Bylo to tak něco půl na půl.

Jakože docela jsem se bála, měli jsme přes sebe jednu deku oba dva a seděli vedle sebe a upřeně na to koukali. Položila jsem mu ruku na rameno a začala usínat, on se mi jeho hlavou o mojí taky opřel a začali jsme usínat oba dva. Po chvíli mi někdo volal, byl to bratranec ,,Tomáš" přečetla jsem ,, Co chce zas" řekla jsem vzala jsem to a dala to nahlas aby to slyšel i Martin ,,Terko jsem tu s tvojí mámou a tátou, máme na tebe otázku" řekl Tomáš ,,Povídej" řekla jsem a koukla se na Martina ,,No viděli jsme to že sis našla kluka.. je to pravda?" jakmile to dořekl dostali jsme s Martinem záchvat smíchu ,,Ty si tam s ním?!" zeptal se můj táta ,, Joo je dobrý den" řekl Martin a uklidňoval se aby se už nesmál a mě začal taky utišovat ,,Ty chodíš s mojí dcerou" zeptal se můj táta ,,Nee, pokud to tak vyznělo tak nic mezi sebou nemáme, jsme jen kamarádi" řekl mu Martínek ,,Zatím" pošeptal mi do ucha a ja se na něj usmála ,,Jo dobře omlouváme se za vyrušení, Terko ty nám nedělej šoky a kdyby něco tak vždy zavolej jsme tvoji rodiče!" řekla máma za tátu a típli to, dostali jsme s Martinem extrémní výbuch smíchu, ještě vetší jak před tím.

Marťa mi řekl že už asi půjde domů, prý sice bydlí sám ale nechce mě otravovat, sice mi to bylo úplně jedno byla jsem ráda že se mnou strávil skoro celý den. Stojíme u dveří a já na něj koukám jak se obléká a usmívám se u toho. Koukl se na mě a hned si toho všiml, stoupl si a usmál se taky, hlavu jsem musela dát ze spodka nahoru protože je extrémně vysokej ,,Nechceš vyprovodit?" zeptala jsem se ho protože jsem s ním chtěla ještě chvíli být ,, To je dobrý bobku já to zvládnu" usmál se a pohladil mě po hlavě a obejmul mě, objímal mě extémně dlouho a velkým stiskem jakoby taky ještě nechtěl jít ,,Fakt nechceš zůstat ještě?" zeptala jsem se ho znova ,,Neee nechcu tě otravov-" ,,Neotravuješ!" skočila jsem mu do řeči. On už stál v chodbě a já se opřela o dveře a koukala na něj, v bytě máme samorožínací světla takže když jsme se oba nepohli zhaslo to a neviděli jsme na sebe. Slyšela jsem Martinovi pomalé kroky jak se blíží ke mně, snažil se nerozsvítit to světlo a povedlo se mu to, koukala jsem nahoru jestli se to nerozsvítí, ale nerozsvítilo, místo toho ale mi dal pusu na pusu a ještě jednou mě obejmul a řekl mi že až dojde že mi napíše, usmála jsem se kývla hlavou na souhlas, najednou po té puse mi úplně zrudly tváře, nevěděla jsem jestli se doopravdy červenám ale připadalo mi že jo ,,Aa červenaček" řekl Marťa a ještě jednou mě obejmul a už šel dolu po schodech, zamával mi ,,papa" řekla jsem mu a poslala mu vzdušnou pusu ,,pa" a zopakoval úplně to samé