4.

0 0 0
                                    

Každý den jsem overthinkovala víc a víc..
Prostě co když nejsem jeho typ? Vypadám jinak než na internetu, chovám se jinak než přes zprávy a zním jinak.
Já nevím.. budu vůbec dobrá přítelkyně?
Nikdy jsem si s fotrem nevyšla takže mám daddy issues a bohužel i tak trochu mommy issues.
Nevěděla jsem jestli mě dokáže přijmout takovou jaká jsem nebo bude jako ostatní v týhle generaci.
___________________

Jenom menší příběh s mým fotrem a moje dětství~

Ještě před tím než jsem byla na světě fotr pil, pil a pil. Byl z něho extrémní alkoholik, byl agresivní a psychicky i fyzicky týral mamku. (Nemám ráda být mezi někým opilým) Ještě mě jeho fotr škrtil když byl ožralej :)..
Skončil na psychiatrii, jako cvok a alkoholik. Byl to i děvkař, psal ostatním sousedkám atd. Dokonce mamku podvedl. To už jsem na světě nejspíš byla. Jednou když mi bylo šest myslím tak se přede mnou extrémně pohádali a nějak se fyzicky napadali. Mamka mu potom roztrhla černé tričko, ano pořád si to pamatuju..
Pak se konečně odstěhoval..
A my s mamkou a bráškama jsme byli docela na dně, mamka psychicky v piči a my to nedokázali přijmout. Neplatil na nás alimenty ale rád si pro nás jezdil ze Slovenska na prázdniny. Každé prázdniny jsme byli u něho. Každé prázdniny bydlel jinde, neměl prachy ani on ani my. Nejsme zrovna nejbohatší rodina takže jsem si nemohla dovolit nic drahého..
Jezdili jsme s ním skoro každý týden k jiné ženské než předtím a tam třeba přespali dva dny. Kupoval si nás darkama, vyletama atd.
Nevím jestli měl dluhy, a asi to radši vědět nechci. Když už jsem časem vyrůstala tak mě začal i jakoby "osahávat" byla jsem dítě, jeho dcera. Já nevím vám to možná přijde normální ale sahat svoji dceři na zadek atd? Mně to teda nepřišlo v pohodě, dělal to asi do mých 12-13? Bylo to nepříjemný, neměla jsem vůbec ráda když na mě někdo sahal, kvůli fotrovi samozřejmě. Bála jsem se když na mě někdo natáhl ruku, cukla jsem sebou.
Pokaždý co to udělal jsme se v mých 13 chtěla kvůli tomu pořezat, nepřišlo mi to normální jakože vůbec.

Tohle samozřejmě není všechno z mého dětství ale myslím si že to pro zatím stačí takže pokračujeme.
~~~

Jak jsem říkala, každý den jsem si odškrtávala než bylo 11.8.
Den co ho konečně uvidím, jeho nádherné oči, jeho příjemné vlásky na dotek, až se konečně obejmeme, až ho prostě ucítím kolem sebe.
Pak mi asi dva týdny před tím co měl přijet mi mamka napsala že to asi neklapne... Že nemáme peníze atd.
Tak jsem probrecela celou noc a mamce psala že udělám cokoliv protože jedině on, jedině jeho přítomnost mi dokáže pomoct.
Jedině jeho dotek mě dokáže uklidnit.

~~~~~~~~~~~~~~~
Psssst
Další díl brzo
Vím že tentokrát je toho málo ale hodně o mým dětství xdd
Peace ✌️

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: May 05 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Společně Se Nezabijem..Kde žijí příběhy. Začni objevovat