Kresba

Fantom

Můj první pocit je strach. Pomalými tahy pohybuji tužkou po papíře. Vkládám do svého kreslení co nejvíce emocí. Zadívám se na své dílo. Je to jednoduchá čmáranice postavy uprostřed vody, máchající okolo sebe rukama. Ovšem tvář je vyvedena do těch nejmenších detailů. I přes jasnou podobu nadepíšu nad postavu jméno. Kate. Pro vysvětlení, Amy je sice zlá, ale sama nikdy nikomu neublíží. Na špinavou práci má Kate. Právě ona mi vždy prováděla všechny naschvály. Právě ona proti mně poštvávala ostatní. A já už to nehodlám dále snášet. Nejsem si jistá, jestli to bude fungovat, ale za pokus to stojí.
Ihned mi samozřejmě došlo, že já Amyinu nehodu nezpůsobila. Proto jsme se celé dopoledne snažila přijít na to, KDO za tím vlastně je. Vzpomínala jsem na všechny ty pověsti a duchařské historky, které tak často slýchávám. Snažila jsem se je porovnat s tím, co se děje teď. Po dlouhém přemýšlení jsem si konečně vzpomněla na něco podobného. Příběh o nešťastné dívce a fantomovi. Jednou mi ho vyprávěla babička. Fantom je bytost, živící se nějakou velmi silnou emocí. Většinou se jen přiživuje na člověku. Ovšem ten v babiččině příběhu se rozhodl odvděčit se dívce za pocity, které si vzal. Usmyslel si poskytovat jí to, po čem nejvíce touží a tak ubližoval lidem, kteří ublížili jí. Možná byste řekli, že dívka přestala být smutná, když se dočkala pomsty. Bohužel, tak to s fantomy nefunguje. Jsou to velmi mocné bytosti, které překypují emocí, kterou se živí. A jelikož se fantom držel v blízkosti dívky, cítila okolo sebe pořád smutek, jenž stále rostl a rostl. Byl to začarovaný kruh.
Možná, že i mě se chytil nějaký fantom, který se živí vztekem. A proto tady teď kreslím a soustředím se na svoje největší přání. Ať Kate pozná jaké to je být někde bezmocná a sama s pocitem, že se jí všechno okolo snaží pohltit. Svůj obrázek dokončím s jedinou myšlenkou. ,,Užij si vodu Kate."