Ta bolest na mých zádech je nesnesitelná. Nevím jak dlouho měla Elley svou nohu pod mými zády ale jsem si jistá že už ji necítí. Otevírám oči ale jakmile mě paprsky udeří přes okno které jsem zapomněla včera zatáhnout, znovu je zavřu. ,,Lauro....Slez mi z nohy.'' sténá Elley bolestí v ospalém tóně a vrtí sebou jen aby mě dostala ze své nohy. Je těžké hnout sebou když se právě vzbudíš ale mně nezbývá nic jiného než to a tak se zvedám do sedu a mnu si oči během mého ospalého zívání.
Najednou se dveře pokoje rozletí v hlasité bouchnutí když do pokoje vletí Robin a zavolá. ,,Vstávejte, zlatíčka! My s klukama pro vás máme překvapení!'' volá a jde k naší posteli. Naštěstí každá z nás máme kraťasy a tričko takže toho moc nevidí. Zvednu obočí a kouknu na něj zmateně. ,,Vy ale vypadáte.'' povzdechne si a předkloní se a opře se pažemi o postel. ,,Jaké překvapení?'' mumlá Elley zatímco se snaží narovnat ze svojí hrozné polohy. ,,Nebylo by to překvapení kdybych vám to řekl ale jedno je jistý, chci na vás vidět hezký oblečení nebo zůstáváte tady na hotelu.'' říká varovným a hravým tónem najednou. ,,Robine? Jaký oblečení? Jako šaty nebo co?'' ospale mumlá Elley a vstává z postele. Robin se jen povzdychne a přejde k její skříni a začne se hrabat v jejím oblečení. Pak vyndavá čistě bílé šaty a ukazujejí je. ,,Co třeba tyhle?'' ptá se a hází jí je přes židli. Elley se jenom uchechtne a bere si šaty s sebou do koupelny kde si jde dát sprchu.
Mess se vedle mě na posteli zatím protahuje a pak se kouká na Robina po kterém po chvilce hodí polštář. ,,Jdi pryč. Trochu soukromí ne?'' vrčí po něm naštvaně a probodává ho svým ostrým pohledem. Robin se trochu s ústupen zasměje a jde ke dveřím. ,,Měli by jste pohnout zadkem protože odcházíme za hodinu.'' říká než vyjde z pokoje a už jde slyšet jenom jak mluví s klukama.
Já a Mess se na sebe koukneme a rychle se zvedneme z postele. Jsme jediné které si dávají ranní sprchu jsem když je to nutné a tak to dneska vynecháme a jdeme si jenom udělat hygienu. Otevírám dveře pokoje abych si zašla do skříně pro nějaké oblečení ale můj pohled padne na ten jeden s modrýma očima. Scott na mě zírá. Uhnu očima ke skříni a vezmu z ní pár věcí a pak rychle odcházím zpět do pokoje kde za sebou zavřu dveře a zamknu je na jeden západ. Mess na mě hledí docela zmateným výrazem ale já to ignuruji a házím oblečení na postel kde si začnu vybírat co na sebe.
Po delší době stojím před dveřmi, připravená jít za klukama. Holky za mnou jdou a zmateně sledují co dělám. Pak odemikám dveře a vycházím ven kde se baví kluci, nijak zvláštně oblečení nejsou, vzali si na sebe to co obvykle což mi vypovídalo o tom že to jejich překvapení není nic tak velkého, nebo že jsou prostě líní si vzít něco více elegantního.
Scottův výraz ale rozjasnil když mě uviděl v dlouhé smetonově bílé sukni ke které ladila košilka s výstřihem do písmene V s volnými rukávy. Robin ke mně hned přišel a zavázal mi konce košile a pak si dal ruce v bok. ,,To je lepší.'' uchechtne se a já souhlasím a dám si malou kabelku přes rameno. Mess na sobě měla černé kraťasy s černým topem a přes to hedvábnou košili s červenými vzory a černou kabelkou. Slušelo jí to.
Pak se Robin koukl na Elley a přikývl na její jednoduché bílé šaty a vlasy svázané do polocopu. Upravím si na hlavě bílý šátek a kouknu k zemi. ,,Jdeme?'' šeptnu a Ben se zasměje. ,,Jo, jdeme.'' usměje se a jde ke dveřím. ,,Kde máte Leonu?'' zeptá se najednou Mess a rozhlíží se kolem jestli ji náhodou neuvidí. ,,Ta šla do přízemí hotelu už.'' oznamuje Robin zatímcose kouká na Scotta který stojí před naším pokojem na chodbě a čeká na nás.
Holky si nandavají boty a já se natáhnu po svých sandálech jen abych zakopla a spadla na Bena který se mnou pak padá k zemi. Ztuhnu a kouknu na něj omluvně. ,,Promiň.'' šeptám omluvu ale on se směje a zvedá se zatímco mi pomáhá si stoupnout. ,,To je v pohodě. Obuj se.'' řekne a jde na chodbu za Scottem.
Obouvám si své sandály a jdu ven na chodbu za ostatními a jelikož mám u sebe klíčky jako jediná já, zamikám za sebou na dva západy. Všichni se rozchází po chodbě směrem k výtahu a já jdu jako poslední s Mess. ,,Jsem to jen já nebo se tady opravdu něco děje?'' šeptá mi do ucha když se ke mně nakloní. Zvedám obočí a koukám jí do očí ve kterých vidím její podezření. Ví to? ,,Co myslíš tím, 'něco děje'?'' dělám že o ničem nevím ale ona to všechno stejně prokoukne jako vždycky. ,,Nelži mi, Lauro.'' řekne přísně a nandá si kabelku pořádně na rameno. Vzdychám poraženě a skláním hlavu k zemi. ,,Odmítla jsem Scotta když mě zval na rande.'' jednoduše zkracuji vysvětlení a pak pomalu koukám do jejích očí. Nebyla překvapená. ,,Každý tady ví že se mu líbíš. On tobě ne?'' ptá se mě jako by byla samozřejmost že ho mám mít ráda tak jako on mě. Koukám se do jejích očí a zvedám udiveně obočí. ,,Ne?'' říkám a jdu rychlejším krokem za ostatními abych se vyhnula jejím dalším otázkám. Ona mě ale dobíhá a chytá mě za rameno pevně a otáčí mě k sobě. ,,To to jako bude teď takhle?'' ptá se a mračí se. ,,Asi? Chce to čas.'' vysvětluji jí lží a odtahuji se od ní pryč. Pak se rozcházím do výtahu za ostatními a jedeme do přízemí hotelu.
Dveře výtahu se otevírají a jí vidím Leonu v Krásných černých šatech které hezky ladí k její tmavší barvě pleti. Na hlavě jí sedí bílý klobouk a na nohou má bílé lodičky. V ruce drží taky bílou kabelku která taky patří k těm drahým věcím co jsme si koupili minulé léto v Chorvatsku.
Jde k nám a na tváři jí pohrává lehký úsměv. Jako by Luke věděl co chci říct, jde k ní a zvedá obočí. ,,Těšíš se?'' ptá se jí trochu pobaveně a zakládá si ruce na hrudi. ,,Jo, takže kam jdeme teď?'' odpovídá stále se svým úsměvem a jde k Elley a podává jí lízátko v růžové barvě, asi jahodová příchuť. Elley si ho bere a se dlovem 'díky' si ho dává do kabelky kterou mě kolem krku přes rameno aby jí nespadla.
,,Před hotelem by měl být autobus.'' ozývá se Luke a vede nás holky s ostatníma ven kde vidíme autobus v černo modré barvě. ,,Nastupte si, už je to zaplacené.'' říká Robin a čeká na nás až vstoupíme do autobusu. Elley se nadšeně hrne dovnitř a sedá si na prázdnou sedačku úplné vepředu zatímco si vedle ní sedá Mess které jako jediné nevadí že jí bude Elley celou cestu vyprávět o všelijakých událostech které se jí staly.
Za ní vstupuje Leona a Luke kteří si sedají hned za ně protože se u sebe drží pořád, jako sourozenci se ale nikdy nehádají. Pak nastupuji já a sedám si trochu více dozadu aby si ostatní mohli sednout přede mne. Scott a Robin se sedají vedle sebe přede mne a vedle mě je volné místo, doku ho nezaplní Ben. ,,Můžu si sednout vedle tebe?'' šeptá stále trochu rozespale a nebo unaveně. ,,Jasně, můžeš.'' odpovídám tiše a zvedám pohled na něj. Chvíli na mě kouká a pak zvedá obočí. ,,Nedělá se ti náhodou špatně když sedíš u okna?'' ptá se a já přikyvuji trochu váhavě. Vzdychne a stoupne si aby mě pustil. Zvedám se a jdu do uličky, Ben se přesouvá na sedačku u okna a já si beru tu více v uličce. Je příjemné vědět že sedím vedle někoho kdo stejně celou cestu prospí a má silnou vůli na to, neprozradit kde je náš cíl, vím totiž že bych se ho jinak ptala hodněkrát.
Do autobusu nastoupí ještě pár lidí a když už je skoro plný, rozjíždí se směrem k našemu tajnému cíli.
Slyším vedle sebe pravidelné oddychování a uvědomuji si že Ben usnul a jeho hlava se sune po opěradlu k oknu kde se opírá a sklo. Odvracím pohled a koukám se do uličky a pak směrem k řidiči. Jedeme po silnici kterou obklopují palmy a domy které jsou zdobeny snad všemi druhy tvarů a barev. Přede mnou sedí Scott a Robin kteří si povídají a někdy od nich slyším kousky jejich rozhovoru kterému stejně nevěnuji moc pozornosti. Ze předních sedadel jde slyšet vysoký hlas který vypráví plno věcí a další hlas který jednoslovně odpovídá. Mess a Elley. Leona a Luke si moc nepovídají a nebo je prostě neslyším.
Pak cítím malý dotyk na mém koleni a zjišťuji že Ben se probouzí. Vrtí mi kolenem a zívá. ,,Kde jsme?'' zašeptá chraplavým hlasem a kouká na mě přimhouřenýma očima. ,,Nevím.'' šeptám a sleduji jak dává ruku pryč z mého kolene a kouká z okna stále s ospalým a zmateným pohledem.
1 500 slov.
