-.°2°.-

2 0 0
                                    

Slunce mě na kůži pálí a já si připadám jako v troubě. Opaluji se už dlouho a dokonce jsem skoro usnula ale jsem ráda že se mi to nepovedlo jelikož tady kolem mne neustále běhají kluci a provokují neznámé dívky tady na pláži. Někdy se chovají opravdu jako děti.

Už se schyluje k večeru a slunce se chystá zapadat. Já sedím na lehátku a sleduju Bena a Robina jak surfují na velkých večerních vlnách. Jde jim to, docela blbnou a riskují že se potopí ale zdá se že je to nějak netrápí. Nebe se zbarvuje do všelijakých odstínů oranžové, žluté a fialové zatímco se ke mně z dálky blíží Scott s drinky. Jde ke mně a sedá si na moje lehátko vedle mě.

,,Na...Nevím jaký piješ takže jsem prostě něco vzal.'' říká a podává mi kelímek s mangovým smootie. ,,Díky...'' odpovídám mu s úsměvem a otáčím pohled zpět na Robina a Bena abych se koukla jak si hrají s vlnami a zase se potápí pod vodu. Uchechtnu se a pak koukám na Scotta a s pozvednutým obočím se usměji na znamení toho, že by jsme si měli jít taky zasurfovat. ,,Jdem jim ukázat jak se to dělá.'' říká svým hlubším hlasem a oba se zvedáme z lehátka a jdeme směrem ke stánku kde jsem dnes ráno zarezervovala prkna.

Oznamuji staršímu muži že jdu pro naše prkna a on nám je s radostí podá přes pult. Já mám lososově červené a Scott dostal popelavě šedé, o trochu větší než moje. Oba se rozcházíme k vodě a kluci na nás zírají jako by se báli že je jdeme utopit. ,,Podržíš mi to?'' ptám se Scotta a dávám mu do ruky prkno, on jenom přikývne a sleduje mě s úsměvem který šel sotva vidět. Beru gumičku kterou mám na zápěstí a vážu si vlasy do vysokého drdolu. Pak si pod podpaží beru moje prkno a jdu do vody dokud nemám vlny až po stehna, pak si lehám na prkno a rukama pádluji proti ještě malým vlnám které hladce přejíždím. Scott se blíží za mnou a pak uhýbá na stranu abych ho nesrazila. Otáčím své prkno a jakmile se za mnou začne tvořit velká vlna a začne se blížit plnou rychlostí na mě, pádluji pryč od ní a když mi začne zlehka narážet na konec prkna, vyzdvihnu se do dřepu a rychle si stoupám doprostřed prkna a držím rovnováhu zatímco sjíždím vlnu.

Scott se po chvilce objevuje vedle mě na mojí vlně a s rukama v boku drží rovnováhu zcela perfektně a šklebí se když začíná být rychlejší než já. Vlna se pak začíná zmenšovat a já seskočím z prkna a kupodivu se nepotopím a dopadám lehce do písku na dně. Do dlaní chytám prkno které se za mnou plaví a rozhlížím se kolem. Ben a Robin na mě zírají a chechtají se zatímco já hledám Scotta ale nemůžu ho nikde najít. Začínám se panicky otáčet a hledat ho na hladině a když se otočím, pevné ruce se vynoří za mnou a obtáčí se kolem mého pasu a zdvihají mě do vzduch. ,,Mám tě...'' zašeptá a zasměje se. ,,Ty blbče!'' vyjeknu a vzpírám se když mě pokládá na dno. ,,Co je? Bála jsi se že se mi něco stalo?'' směje se a opírá si loket o moje rameno aby si mě tím mohl dobýrat pro mou malou postavu. Odstrkávám jeho loket a mračím se. ,,Jasně že myslela. Víš že tohle mi dělat nemůžeš.'' protáčím očima a s mým prknem jdu ven z vody ale když mi voda začne zalévat kolena, chytne mě za předloktí levačkou když v pravačce drží prkno. ,,Počkej,...půjdeme dneska na drink?'' ptá se a já mu hledím do očí váhavě. ,,Tak já to řeknu ostatním.'' říkám tiše ale on mě zase zastaví. ,,Ne, já myslel jako...jen my dva.'' upřesní a kouká mi do očí s nadějí. Šlo mu o rande? Protože jestli ano...netušila jsem co na to odpovědět. Chvíli mu zírám do očí a vím že v nich ta naděje brzy zmizí. ,,Scotte...já si nemyslím že by bylo dobře kdyby jsme my dva...'' říkám trochu motavě. Nikdy mi nešlo vyjádřit důležité informace a to ani před lidmi které znám déle než dva roky. Přesně jak čekám, jeho naděje v očích mizí a nahrazuje ji něco podobnému zklamání ale stále se na mě dívá jako by čekal na pozitivní odpovědi. ,,Ne'' dávám mu slovo mého rozhodnutí a rychlím krokem jdu ven z vody a procházím kolem Bena a Robina kteří na nás šokovaně zírají. Scott ví co to znamená, vím že to ví.

,,Scotte? Ty jsi jí to už řekl?'' ptá se Robin a asi se zdá že se to snaží říct potichu abych to neslyšla protože na konci věty rychle utichne. Já se ale neotočím, vím že tam Scott stále stojí a kouká mi na záda jak odcházím. Ten jeho pohled se mi zabodává do zad jako čepel nože a sleduje mě, stále mě sleduje jako by to mělo být naposled kdy mě uvidí a já vím že ten pohled je ostrý. Viní mě? Ty myšlenky mě dostihly rychleji než jsem si myslela když jsem mu odpovídala na jeho pozvání. A teď celou cestu ke stánku s prkny myslím jen na to co jsem teď způsobila. Byla jsem moc hrubá? Řekla jsem to moc divně nebo nesrozumitelně? Koukne se mi vůbec do očí nebo mezi námi bude to trapné ticho? Jak může jedno rozhodnutí přivést tolik obav a strachu? Nechtěla jsem mu ublížit.

Beze slov vracím prkno ke stánku kde ho opírám o polt a jdu směrem k hotelu ve kterém je zbytek mojí party která z pláže odešla dříve. Na surfování jsem se těšila celý den ale teď nemám chuť sjet ani jednu poslední vlnu.

Blížím se ke dveřím našeho velkého pokoje a otevírám je. Mess, Elley, Luke a Leona se na mě podívají. Rozhodně jim nic neřeknu protože by to dělalo problémy a celou naší dovolenou by jsme řešili jen tohle. Nebudu to všem kazit, nemůžu. Jejich pohledy mě zkoumají a já se jenom usměju i když se mi smát nebo usmívat vůbec nechce. ,,Kde máš kluky? Oni jsou ještě na pláži?'' ptá se mě Luke a hledá za mými zády někoho dalšího. ,,Hmm...přijdou za chvíli.'' odpovídám jim a jdu do jiné místnosti kterou sdílím s Elley a Mess. Sedám si na velkou postel a přesouvám svůj pohled na velké okno do kterého září světla města kolem hotelu. Na nebi už svítí pár hvězd a obloha je jako inkoust proti půlkruhovému měsíci. Je kolem jedenácté hodiny večer a zdá se že tenhle hotel ještě nespí jelikož se z vedlejších pokojů ozývají hlasy a smích lidí kteří si užívají dnešní večer. Já budu očividně jediná která si půjde lehnout tak brzo a proto jdu do společného pokoje kde mám svou skříň a beru z ní oblečení na spaní a nevšímám si ostatních co si spolu povídají. Všimla jsem si ale že Mess a Elley popíjí nějaký alkohol ale nevěnovala jsem tomu moc pozornosti a s mým oblečením pokračovala do koupelny.

Po horké sprše která ze mě smyla všechnu sůl mi je trochu lépe. Uvolněně ležím na posteli a koukál na strop a pak přesouvám pohled na okno, potom na dveře které se otevřou a do nich vejde Ben. Sleduje mě ostrým pohledem který se zanedlouho změkkčí a když si sedne na kraj postele, trochu se pousměje. ,,Jdeme koukat na horor, jdeš taky?'' šeptá a naklání se na jeho pravou paži. ,,Je tam Scott?'' ptám se tichým hlasem a očekávám jeho odpověď. ,,Jo, je.'' odpovídá a povzdychne si. ,,Nejdu tam.'' rozhodně a pevně říkám a pomalu se zvednu do sedu. ,,Ty přece za nic nemůžeš.'' uklidňujícím hlasem šeptá a kouká mi do očí. ,,Já se prostě cítím blbě. Já jsem ta která ho odmítla.'' namítám a odvracím od něj pohled. Zavrtí hlavou nad věcmi co jsem řekla a zakloní hlavu aby se koukl na strop. ,,To bys ho chtěla přijmout i přes to že ho nemáš ráda tak seriozně?'' zvedá obočí a prohlíží si mě. Má ale pravdu. ,,Ne...'' mumlám a protáčím očima. ,,Já přece vím jaký to mezi váma bývalo. Možná bude trochu odtažitý ale znáš ho. Za týden to bude v pohodě.'' snaží se mi to vysvětlit ale já to nepříjmám. ,,Víš, pro něj není lehké se jen tak pustit. Vadí mi to. To že si vybral mě.'' říkám náročným tónem a lehám si zpět na záda. ,,Proč?'' ptá se a promne si oči, zdá se že je unavený. ,,Proč?...Protože jakmile si tě někdo zamiluje moc, bojíš se před ním říct cokoliv abys ho neranil.'' šeptám a vzdychám na situací ve které se nacházím. ,,Nejradši bych byla úplně mimo tyhle věci.'' upřesňuji moje prohlášení. ,,Jednou budeš ráda že tě má někdo rád tak moc.'' řekne a vstane z postele a kráčí až ke dveřím než se na mě znovu podívá přes jeho rameno. ,,Dobrou.'' zašeptá a s otevřením dveří odchází z ložnice a jde se připojit k ostatním. No to určitě, ráda nebudu.

Moje oči se stávají unavenější a šero pokoje do kterého zapadá pár světýlek z venku na mě už působí. Únava mi nedovolí otevřít oči podruhé a já se nechávám unést do stavu klidu a odpočinku.

1 529 slov.

















°Jsem Ráda° 【POZASTAVENO】Kde žijí příběhy. Začni objevovat