,,ano, vaše milosti"

.... (Ne tak traumatizujici)

Poté se snad dva týdny nic nedělo, jen občas jsem s opatem navázal oční kontakt během bohoslužeb. Několikrát se na mě i usmál. Nebyl jsem zdaleka tak zmatený jako předtím. Bezesporu jsem byl zamilovaný.
Právě jsem dokončil večerní modlitbu a chystal jsem se ke spánku, když v tom se ozvalo zaťukání na dveře.
,,Vstup." špitl jsem. Věděl jsem to. Věděl jsem, že tam bude stát on. A stál. V celé jeho kráse, oděn stále do slavnostního hábitu, který na sobě měl při dnešní mši.
Rychle za sebou zavřel a přistoupil ke mně, já, sedící na posteli, jsem k němu tázavě zvedl oči.
,,Přeješ si něco?"
,,Tebe." odpověděl bez okolků.
Jeho přímočarost mě lehce zaskočila, ale nemohl jsem si stěžovat.
Lehl jsem si na záda a opřel se o lokty.
,,Na co čekáš?" pousmál jsem se jeho překvapenému výrazu.
,,Jaká to příjemná změna ve tvém přístupu," sedl si na postel vedle mě ,,líbí se mi."
Levou rukou mě vzal pod bradou, sklonil se ke mně a vášnivě mě políbil. Chuť jeho rtů v sobě skrývala náznak vína. Druhou ruku mi položil na bok a nepřestával mě líbat. Po chvíli se ode mě odtáhl, hleděl přímo do mých očí a promluvil.
,,Cítíš to co já? Musím to vědět."
Beze slova jsem na něj zíral. Co mám říct?
,,Je to proti Bohu.." zašeptal jsem.
,,Boha se budeš dovolávat za pár chvil.." odsekl. Odpověděl jsem špatně. A u něj by se chyby neměly dělat. Postavil se na nohy a začal se svlékat. Já ležel na posteli v dlouhé noční košili a sledoval jednotlivé kusy oblečení v pološeru padat na zem. Než jsem se nadál, opět se nade mnou skláněl, tentokrát nahý.
,,Na co čekáš, drahý?" pokynul mi abych se svlékl. To oslovení ve mně vyvolalo nepopsatelný nával horkosti. Přetáhl jsem si košili přes hlavu a on mi ji vytrhl z rukou a odhodil ji na zem.
,,Nemysli si že tě budu šetřit..." zašeptal.
,,To by mě ve snu nenapadlo," hlesl jsem.
Znovu mě políbil, jeho vousy mě lechtaly na tváři. Naše ústa splynula v jedno. Ucítil jsem jeho dlaň mezi mými stehny, ten pocit mě doháněl k šílenství. Vydechl jsem, možná až moc nahlas. Thorn nespokojeně mlaskl, položil mi druhou dlaň přes ústa a otočil mě na břicho.
,,Opovaž se vydat hlásku." pokusil jsem se kývnout, ale s hlavou zabořenou v polštáři to byl opravdu jen pokus.
Už jsem ho chtěl cítit v sobě. Chyběl mi ten hříšný požitek. Chyběla mi ta bolest.
,,Potřebuji tě," zašeptal jsem trochu zoufale ,,teď hned."
On nic neřekl. Jezdil prsty po mých zádech, nahnul se nade mě a políbil můj krk. A pak to udělal. Jako vždy mi tím sebral dech. Vyhekl jsem do polštáře.  
,,Ticho." přikázal mi. Dokázal bych jistě být zticha, kdyby mě pravidelné pohyby jeho boků nepřiváděly k naprostému, nepopiratelnému šílenství. Začal zrychlovat, já si nemohl pomoci a začal jsem tlumeně vzdychat do polštáře. Nepřestával, jen mě chytil za vlasy a přitiskl mou hlavu k posteli. Začalo se mi opravdu špatně dýchat. On pokračoval, bez jediného hlesnutí, jen občas jakoby mu uniklo jakési syknutí. Já cítil, že jsem blízko. Jakoby ďábel vstoupil do mé duše a cloumal s ní jak vězeň dveřmi od cely. Takovým vězněm jsem byl. Vězněm satanovy lásky.
Začal jsem se třást, on zrychlil. Zatajil jsem dech a rozklepal se tak silně, že jsem měl pocit, jakoby se hroutil svět. On nepřestával.
,,Je to moc? Nedokážeš to snést?" vydechl s pohrdáním v hlase. Chtěl jsem říct, že dokážu, opravdu jsem chtěl, ale nebyl jsem schopný vydat hlásku. Oči se mi z nepřestávající rozkoše začaly plnit slzami. A on stále pokračoval. Vzlykal a hekal jsem do polštáře, přejíc si, aby přestal nacházet rozkoši v mé bolesti.
Začal jsem cítit, že ten moment snad brzy přijde. Sklonil se ke mně a přitiskl se k mým zádům. Byl tak hluboko jako budu já v pekle až jednou zemřu v rozkoši.
,,Jsi ta nejlepší hračka, kterou jsem si mohl přát." prohlásil majetnicky, když se ode mě odtahoval.
,,Mhm.." souhlasně jsem zamumlal.
Byl jsem vyčerpaný, ale bylo mi jako v nebi. On se ke mně sklonil a políbil mě na tvář. Poté se zvedl a spěšně se oblékl. Převalil jsem se na záda a sledoval ho. Přistoupil ke mně a naposledy mě políbil, než proklouzl dveřmi a zmizel.
Ležel jsem ve své jizbě, jakobych se probudil ze zlého snu. Spocený, ubrečený a rozklepaný. A k tomu všemu špinavý hříšník.