"Elisabet, pojď dolů." křikla mamka. Sešla jsem po schodech do obýváku.
"Co je?"
"Elisabet, tohle je Peter. Ten co tu bude bydlet." usmála se na mě.
"Já vim kdo to je." zasmála jsem se. Bohužel, falešně. Moje máma se zná s jeho mámou. A mojí napadlo že by se sem přestěhoval. A ke komu do pokoje? Samozdřejmě do mího.
"Dobře, tak Petře. Vítej v tvém novém domově." znovu se usmála. Pokroutila jsem očima a odešla jsem do pokoje. Ať si tam dělají co chtějí.
Peter (nebudu to psát slovensky)
Je úžasná. Má úžasný vlasy. Jen škoda že odešla. Ještě chvíli jsem si s Laurou povídali. Pak mě poslala za Elisabet. Hezký jméno. Šel jsem i s kuframa nahoru k ní. Kufry jsem si položil ka dveřím a podíval se, kde je. Stála kě mě zády, byla otočená k.. Plátnu? Ona maluje? Měla sluchátka v uších takže mě neslišela. Chvíli jsem tam stál a věnoval pozornost prozkoumávání pokoje. Mojí pozornost upoutala, když si začala pobrulovat.
"So kiss me where I lay down, my hands pressed to your cheeks,
along way from the playground,
I have loved you since we were 18,
long before we both thought the same thing.
To be loved and to be in love,
alI can do is say that these arms were made for holding you, ooh.
I wanna love like you made me feel,
When we were 18."
"Wow." špitnul jsem. Zas mě neslišela a dál malovala. Poklepal jsem jí na rameno. Ona se prudce otočila a ohnala se po mě tužkou. Začal jsem se nehorázně smát. Ona si vyndala sluchátka a hodila po mě tužku.
"Jak dlouho tu jsi?" vyprskla.
"Od zpívání." zaculil jsem se. "Co to znamená v překladu?" dodal jsem.
"Tak mě líbej když ležím vedle tebe, mé ruce pevně drží tvoji tvář,
daleko od dětského hřiště.
Miloval jsem tě od té doby co nám bylo 18,
dlouho předtím, než jsme oba mysleli na totěž.
Být milován a milovat,
jediné co můžu udělat, je říct zě tyto ruce byli stvořeny k tomu aby tě drželi.
Já tě chci milovat jako tehdy,
když nám bylo 18." přeložila a usmála se.
"Hezký, ale ty jsi hezčí." usmál jsem se.
"Děkuju." culila se a dala mi pusu na tvář.
V medií máte jak vypadá Elisabet^^
