První a poslední

48 5 0
                                    

Ahoj,

vím že to není to, co jste nejspíš čekali a já jsem ani nevěřila, že se rozhodnu to vydat a že to hlavně dopíšu. Je to Dramione povídka, kterou já upřímě psala strašně ráda a brečela u ní. Velkým podmětem je tam válka a city. Musím se přiznat, že je trošičku depresivní, ale konec dopadne dobře. (Teda alespoň myslím.) Doufám, že se vám bude líbit, že si jí přečte a dáte třeba hvězdičku či nějaký komentář.

Vaše Lara

Nikdy si nemyslel, že mohl všechno ztratit. Úplně ztratit.

Válka pokračovala, ale bez milionů lidí. Každý den, bojovali všichni i jeho nejvěrnější o život.

Řád umíral, Smrtijedi umírali, z Bradavic zbyly jenom trosky a on přece jenom stále žil.

Jestli žili? Nevěděl. Jeho černovlasá kamarádka zmizela v bitvě o Bradavice. Naposledy ji viděl s krvavou jizvou ve vlasech a probodnutou rukou.

V ten okamžik, ale byla živá. Dýchala vzduch jako on. Už dva roky o ní neměl jedinou zmínku.

Černovlasý vtipálek se snědou pletí sedí v Azkabanu. Nechtěně nechal utéct Longbottoma.

Neví, jestli do něj někdo nenapálil kletbu, která se nepromíjí, nebo spíš kletbu, kterou teď umí každý prvňáček...

Nebo jestli náhodou neumřel na hlad.

Černovlasý rváč, ten bůh ví, kde je. Jestli živí nebo mrtví, ale naposled byl vidět v držení řádu.

Sám viděl, jak ho McGonagallová svazuje.

Už vlastně neví, jestli je to půl roku, rok nebo rok a půl.

Žije? Merlin ví. Před dvěma lety, by si byl jistý že ano, ale dva roky jsou dlouhá doba.

Smrtijedi se nemění, ale Řád ano. Když poprvé použili smrtící kletbu, rozneslo se to jako lavina.

Smrtijedi se začali bát, Řád začal být opravdovou hrozbou.

Možná, možná stále žije nebo do něj malá Weasleyová zasadila poslední ránu...

A blonďatá snoubenka černovlasého rváče? Ta je opravdu mrtvá, nebo... Musel by se stál opravdu velký zázrak, aby se jí povedlo celý rok a půl utíkat před Smrtijedi.

Zradila a teď, pokud už nejí mrtvá, ji stále hledají, ale tak aby on o ničem nevěděl.

Žijí? Možná, ale šance je minimální. Zůstal sám. Otce zabila Grangerová. Poprvé a naposledy, co použila smrtící kletbu.

Matku zabil Voldemort. Už jsou to dva roky. Tehdy v lese, když pomohla Potterovi, aby se ujistila, že on – její syn žije.

Nic mu nezbylo. Jen opuštěné sídlo jeho zničeného dětství a dva hroby na kterém se vyjímaly nápisy.

Jeden z tmavého mramoru se zlatým písmem.

Narcissa Malfoyová

Narozena: 9. června 1955
Úmrtí: 6. května 1998

Lucius Malfoy

Narození: 18. února 1954
Úmrtí: 7. listopadu 1998

Chtěla být ve stejném hrobu s otce. Splnil jí to, ačkoliv nerad, musel. Přála si to a ona pro něj byla vším. Sluncem, měsícem a Zemí...

Druhý byl úplně bílý. Protože tam neměl těla, pořád měl naději, že žijí. A žili? To nevěděl...

Lži a DotykyKde žijí příběhy. Začni objevovat