Nový tým

7. Posilka

Ráno se vzbudím po náročném večeru, kde nás společně s Calebem představili světu. Popravdě jsem se bála reakcí okolí jak mě příjmou,ale musím říct že většina názoru byla kladná. Akorát šéfové a jezdci ostatních týmu se tvářili trochu skepticky. V závodě jim ukážu, že na to mám. Když se vyhrabu konečně z postele, jdu rovnou do koupelny, kde udělám že sebe aspoň trochu člověka a rovnou na sebe hodím sportovní oblečení, což jsou kratší černé leginy a červené tričko Ferrari s číslem 16. Ano nosím tričko konkurence, sice jsem sama jezdkyně, ale stále fandím svému oblíbenému týmu, který mu fandím od začátku kdy sleduju F1.
Ještě si rychle udělám vysoký culík a můžu vyrazit na snídani. Snídaně začínají od 7 hodin a týmže jsem dnes stala akorát na sedmou, skoro nikdo tam nebyl, akorát mechanici a další členové týmu. K jídlu to bylo míchaný vájíčka, slanina, klobásky a sálát a k tomu vše jsem zapila černým čajem. Po odnošení nádobí a menší pauza, aby slehlo, můžu vyrazit do posilovny.
Je skvělé, že na každým závodě, kde jsme ubytovaní máme posilovnu, takže můžeme udržovat kondičku, kterou tak podřebujeme. Začínám rozcvičkou. Nejdříve hlava, to si protáhnu krční svaly, poté trup a nakonec nohy. Po rozvičce začnu zvedat lehčí činky, abych se hnedka nepřetáhla. Po chvíli zopakuji postup, akorát s těžším závažím. Takhle se dostanu až na váhu, kterou zatím nejvíc uzvednu 80kg, kterých si velmi vážím. Ještě pár cviků na záda. Samozřejmě nazapomínám pít hodně vody, akorát když jdu pro pití uvidím jak do posilovny vchází Caleb v doprovodu Charlese, Daniela a Landa.
Tak tohle bude zajímavé, říkám si v duchu. Mezitím přijdou blíž a to mě už zbystří Lando a hned vzápětí Caleb.
,,Čau Mad, už zase se snažíš být silná jako já. " poví mi a na potvrzení svých slov zatne svaly na rukou. Neříkám rozhodně Caleb má sílu, ale už jsem ho několikrát porazila v našich menších soubojích lstí. On je totiž vždycky hrozně zbrklý a dá se snadno obamalutit.
Nejdříve pozdravím Caleba, on by se jinak urazil, když ho nepozdravím jako prvního. A poté ostatní ty na mě kývnou hlavou na pozdrav. Ostatní se odeberou na svůj trénink, aby mě nechali docvičit, ale jeden to neudělal. Samozřejmě Lando. Ten na mě furt upřeně zírá. Už to nevydržím a obořím se na něj.
,, Budeš tady na mě čumět nebo pohneš zadkem a přidáš se ke klukům? " položím mu otázku. Na oplátku se zakření.
,, Jasně, musím se přece podívat jak mi květinka rozkvetla." řekne sladce.
Chci mu zopakovat ať mi neříká květinko, ale mám co dělat, abych se nerozesmála, proto radši začnu dělat kliky. Samozřejmě Landovy to neunikne a začne znova.
,, Asi bude květinka potřebovat zalít, aby vyrostla do krásy." řekne hlubší hlasem a vážným výrazem. To nevydržím, podlomí se mi lokty a se smíchem se skácím na zem. Podobně je na tom Lando. Vůbec nechápu proč mi to přišlo tak vtipný, když ani nebylo,ale výraz, který na to Lando nachodil byl velmi vtipný.
To se na nás všichni otočili s výrazem, jestli nám nepřeskočilo. Asi bych měla obávat že jo.
,, Hele nechceš mi přidržet nohy, ať můžu udělat sedy lehy? " poprosím Lando. Jemu se v očích šibalsky zatřpití.
,, S radostí." poví radostně jako dítě, které dostalo bonbón. Většinou mám 3 sady, po 15. Když jsem byla u posledních pěti, zaslechla jsem rozhovor mezi Calebem a kluky.
,, To vám povídám, ona mu dala takovou do držky, až musel vidět hvězdičky. Počkejte já mám vlastně video. " řekl začal vytahovat mobil. V tu chvíli mi došlo očem mluví a okamžitě jsem vystartovala že svého místa a Lando málem schytal do obličeje. Jakmile přiběhnu ke Calebovi a chci šáhnout po mobilu tan zmetek dá ruku nahoru.
,, Copak nedošáhneš ?" provokujemě. To přiběhne i zmatený Lando a ptá se
,, Co se děje?" na to mu zas odpoví Charles.
,, Prej Madelyn na motokárách dalo jezdci pěkně do držky. "
Lando vyjede obočí, až pomalu pod vlasy. Caleb využil mé nepozornosti a spustil video. Tam začal závod kdy jsem ještě jezdili v motokárách a mě ujeli nervy.
Na traťi do mě strčil jezdec, kterého ani jsem moc nezlala, ale bojovali jsme spolu o první místo a on nedokázal sníst fakt, že ho asi porazí holka, tak radši do mě úmyslně najel. Mé auto dostalo několik smyků a nakonec zastavilo. Poté co se proberu ze šoku a trochu se mi přestane točit hlava, vjede do mě takový příval adrenalinu, že vyskočím z trosek a nasraně běžím k tomu klukovi. Tam mu vmetu do ksichtu pár hodně nevybíravích slov, on se také brání, ale když pronese, že jsem ,, holka co jsem nepatří a ať jdu radši k plotně " prostě se natáhnu a jednu mu vrazím. Poté se začneme prát i na zemi, ale to už nás od sebe otrhávají, takže mu ještě párkrát vynadám do mužského přirození. A takhle končí můj výbuch hněvu. Samozřejmě se všichni chlemstaj jak blbečci, ale pochvíli také nevydržím a začnu taky. Když se uklidníme, začne na mě Charles podivně koukat. Nejdřív si myslím že na prsa, ale pak mi dojde jaké mám tričko.
,,Tak 16 jo. " ptá se s pobavením v hlase. Už si toho všimnou i ostatní.
,, No jo navek za big shock, ale v srdci tifos." to se opět zasmějeme a začneme balit. Když odcházíme všimnu si Landa jak je podivně zamlklí, tak k němu dojdu a šťouchnu mu do ramene.
,, Co jsi tak skleslí? " ptám se upřímně. On na mě vrhne zvláštní pohled a pak sklouzne níš. Pak mi to dojde
,, Tobě vadí, že mám na sobě Ferrari tričko." řeknu šokovaně. On zastaví a povídá ,, Spíš číslo. " a odfrkne si. On snad žárlí. Přemýšlím nad tím, ale on už se chce dát na odhot, tak ho zastavím. Vím říkala jsem, že je to blbec, ale když jsem s ním a poznávám ho není špatný. S rukou na jeho předloktí mu řeknu,, Neboj nefandím jenom jemu ještě Maxovi " v tu chvíli kouká jak kdyby prožíval strašlivá muka, ale já pokračuju,, a také číslu čtyři." s úsměv řeknu. A on mi to oplatí tím nejúpřímějším a laskavým úsměvem.

Pište případné návrhy