Když ráno zazvonil budík, tak jsem vyskočila z postele. Ale mělo to vážný důvod. Dnes přijedou kluci z U5!! Podívala jsem se na hodiny a málem jsem dostala infarkt. Cože?! To už je devět? Vždyť tu jsou za půl hodiny! Popadla jsem věci a rychlostí blesku běžela do koupelny. Opláchla jsem si obličej a vyčistila si zuby. Oblékla jsem si tílko, kraťasy a obula Vansky. Své dlouhé blonďaté vlasy jsem si svázala do chaotického drdolu a poté si šla nalíčit. Ke svému červeno-bílému outfitu jsem zvolila lehké stříbrné stíny, řasenku a na rty jsem si dala světle růžovou rtěnku.
Hodila jsem pyžamo do koše, ustlala postel a otevřela okno, aby se tu vyměnil vzduch. Najednou bylo za pět půl. Zmocnila se mě panika. Co když zapomenu co jsem chtěla říct? Co když se naprosto ztrapním? Co když...
Z přemýšlení mě vytrhlo zazvonění zvonku a zpráva na messengeru. Byla to Sára. Tak co, už přijeli???!!! Začala jsem se smát. Ona je jejich snad největší fanynka. Teda... po mně. Zítra má jít na jejich koncert a neskutečně mi závidí, že budou bydlet u nás. Jojo teď akorát přijeli. Mamka je vítá. Musím jít. Poslala jsem zprávu a z okna vyfotila jak se objímají s mojí mamkou. Položila jsem telefon na stůl a běžela dolů.
"Ahoj! Já jsem Sabina." usmála jsem se a postupně si se všemi podala ruku. Peter, Matty, Marthy, Norbi... Poslední byl Mario. Všichni už šli nahoru. Jen já jsem s Mariem zůstala na ulici. "Ahoj Sabinka." pozdravil Mario se zářivým úsměvem.
"Ahoj Mario." úsměv jsem oplatila. Mario ke mně přišel a... OBJAL MĚ!!!! Projela mnou elektrická vlna. Tak tohle bych nečekala. Když mě pustil, tak jsem zůstala stát jako přibitá. Mario mi musel zamávat rukou před obličejem, abych se probudila. "Sabinka, vstavaj!"
"Hm?" zaklepala jsem hlavou a nasadila výraz *le já jsem naprosto v pohodě!
Mario se začal smát. Krásnější smích jsem ještě neslyšela. Počkat... právě jsem řekla nejkrásnější?!
"Sabinka, nechcela bys ísť do vnútry?"
"Jo jasně! Promiň. Pojď, pomůžu ti a ukážu ti tvůj pokoj. Budeš tam s Peťem. Nevadí?"
"Nie, samozrejme že nie." usmál se Mario.
Ten jeho úsměv mě dostával do kolen. Bože Sabino! Nepřemýšlej nad ním takhle! On o tebe tak bude mít zájem.
"Tak Mario, tady budete s Peterem bydlet. Vybalte si a pak se sejdeme dole v hale a povíme si co dál."
"Dobre. Zatial pa!" odpověděli naráz Peter s Mariem.
Ještě jsem zaskočila za Marthym s Mattym a pak nakonec za Norbim, který měl pokoj hned vedle mě. Bohužel sám. "Norbi, nevadí ti že budeš na pokoji sám? Kdybys chtěl tak můžeme přesunout postel k Mariovi a Peterovi."
"Nie v poriadku. Som taký vlk samotár. Ale ďakujem." usmál se a já s kývnutím hlavy odešla.
Odešla jsem do svého pokoje a zavolala Sáře. (Sára bude tím proleželým písmem.)
"Tak co? Jaký jsou? A flirtoval s tebou někdo? Povídej jsem jak na trní!"
"Panebože v klidu! Jo jsou hrozně fajn. A ne nikdo se mnou neflirtoval. Nemaji důvod."
"Ale prosim tě. Vždycky je důvod."
"To sice ano, ale v jejich případě. Btw. Mario hrozně pěkně voní." Sára Maria zbožňuje, tak jsem ji chtěla nějak naštvat. Chvíli na druhém konci zavládlo ticho.
"Cože? Jak to myslíš?!"
"Tak jak to říkám!"
"Doufám že mi ho nechceš přebrat! To bych se na tebe asi naštvala!"
"V klidu. Jen mě objal. Nic víc."
"Cože?! On tě objal a já jako nic? To jsi mě nemohla pozvat? Teda jako-"
Nenechala jsem ji to doříct a i když nerada tak jsem jí skočila do řeči.
"Promiň ale musím končit. Jdu kluky provést městem. Zatial pa láska!" Sára nestihla nic říct, protože jsem urychleně položila. Nechtěla jsem ji dál poslouchat. Ne že bych ji neměla ráda, prostě jsem jen neměla čas. Seběhla jsem dolů do haly, kde už čekali kluci. "Omlouvám se. Nečekali jste dlouho?" Dostalo se mi jednohlasné odpovědi "Nie."
"Dobře. Takže teď se domluvíme na průběhu odpoledne. Oběd dostaneme s sebou do batohu. Takže první volba je prohlídka města se zastávkou v kostele a na večer grilování, a nebo rovnou do obchodu a zůstat celý den na zahradě a odpočívat. Takže si vyberte." První kdo se vzpamatoval byl Matty.
"No tak po cestě jsme celkem unavení. Myslíš že by to šlo nechat na zítra dopoledne?"
"Jo jasně! A chcete to takhle trdy všichni? Teď půjdeme do obchodu, nakoupíme potřebné věci na večer a pak se budeme opalovat na zahradě. Berete?"
Opět se mi dostalo jednohlasné odpovědi "Ano."
A tak jsme vzali tašky a rozešli se směr Billa. Tam jsme nakoupili maso, zeleninu a Matty s Marthym si koupili horu energy drinků a marshmallow. Těm bude blbě. Dali jsme si rozchod po obchodě a překvapivě jsme nepotkali žádné fanynky. Divné. Ale pro kluky jedině dobře. Všichni se rozutekli po obchodě. Jediný kdo zůstal se mnou byl Mario. Nevadilo mi to, jen jsem měla pocit, že mě neustále sleduje. A to už mi bylo trochu divné. Ani ne tak nepříjemné, jako spíš že mě to znervózňovalo. Ale dělala jsem že to nevidím. Raději.
Když jsme vše nakoupili, tak jsme se každý se svojí taškou vydal směr domov. "Ukaž, pomôžem ti." Mario mi vzal jednu tašku a já se mile usmála. Překvapilo mě jeho gesto. Celý den byl až moc milý a ani na chvíli se ode mě nehl. Že by měl strach aby se mi něco nestalo? Ne to snad ne...
Věci jsme vyndali z tašek a uklidili je do lednice. Matty s Marthym vyběhli se svými marshmallowny do pokoje a zavřeli za sebou dveře. Norbi s Peterem šli na zahradu pomáhat mojí mamce... No a hádejte kdo mi pomáhal s úklidem věci do lednice? Máte tři pokusy.... Ano, Mario. Povídali jsme si o tom jak bude probíhat zítra koncert. Já mu říkala, že budu obsluha a jemu se rozzářily oči. Po chvilce přiběhl Matty. "Sabčo? Nevadí když dneska přijede moje holka a přespí tu?"
"Jasně že ne. Ať klidně přijede. Prohodíte se s Norbim, abyste měli soukromí."
"Jaj, díky. Jsi skvělá!"
Musela jsem se zasmát. "Je takový vždycky?"
"Ano, vel'mi ju miluje."
"To je dobře. Taky bych si přála takového přítele."
"Nemaj strach. Určitě se nejaký nájďe. Taká kráska. Nebudeš mať problém." Mario na mě mrkl a usmál se. Počkat... vážně řekl kráska?!
Tak tady to je! udělám to na dvě části jelikož je mi blbé dělat jednu část s jejich příjezdem a další s grilováním. Přitom je to ve stejný den. Takže to rozdělíme. Jedna část příjezd, druhá část večer. Tak snad vás bude povídka bavit. uvidíme co z toho vyleze. btw. na obrázku Mario ;)
